Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Stereokamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která krouží kolem Marsu od 25. 12. 2003, pořídila snímky oblasti Hephaestus Fossae – oblasti pokryté krátery a soustavami kaňonů.
Oblast Hephaestus Fossae se nachází v místě o souřadnicích přibližně 21° N a 126° E. Je pojmenována podle řeckého boha ohně a rozprostírá se v délce více než 600 km západně od sopky Elysium Mons v oblasti Planitia Utopia.
Snímky jsou pořízeny s rozlišením 16 m/pixel. Kromě kráterů je patrný systém kaňonů neznámého původu. Snímek v původním rozlišení (20,81 MB) si můžete prohlédnout na adrese: http://www.dlr.de/en/Portaldata/8/Resources/portal_news/2009_1/hephaestus_fossae_co.jpg.
Povrch je zde relativně rovný a plochý a je pokryt několika malými impaktními krátery o průměru 800 až 2800 m. Nejmenší krátery jsou roztroušeny po celé ploše vyfotografovaného terénu. V levé části snímku se nachází větší impaktní kráter o průměru 20 km. Dobře je vidět materiál, vyvržený při impaktu a rozhozený souměrně v okolí vytvořeného kráteru. Plocha stejné velikosti by na Zemi poskytla místo pro výstavbu takového města, jako je například Bonn nebo Kiel. V kontrastu s velkým kráterem jsou na rozhozeném materiálu viditelné i velmi malé krátery, které lze dobře rozlišit na originální fotografii. Vytvořily je kusy vyvržené horniny při pádu zpět na povrch Marsu (tzv. sekundární krátery).
Patrná jsou rovněž „říční koryta“, směřující od místa kráteru. Jejich původ je nejasný. Pravděpodobně mohla vzniknout při vytvoření velkého kráteru, kdy došlo k roztavení podpovrchového ledu, ukrytého v podpovrchových rezervoárech. Proudy vody pak vytvořily dodnes viditelná „koryta“.
Zdroj: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMSKCVTGVF_0.html
autor: František Martinek