V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Stereokamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která krouží kolem Marsu od 25. 12. 2003, pořídila snímky oblasti Hephaestus Fossae – oblasti pokryté krátery a soustavami kaňonů.
Oblast Hephaestus Fossae se nachází v místě o souřadnicích přibližně 21° N a 126° E. Je pojmenována podle řeckého boha ohně a rozprostírá se v délce více než 600 km západně od sopky Elysium Mons v oblasti Planitia Utopia.
Snímky jsou pořízeny s rozlišením 16 m/pixel. Kromě kráterů je patrný systém kaňonů neznámého původu. Snímek v původním rozlišení (20,81 MB) si můžete prohlédnout na adrese: http://www.dlr.de/en/Portaldata/8/Resources/portal_news/2009_1/hephaestus_fossae_co.jpg.
Povrch je zde relativně rovný a plochý a je pokryt několika malými impaktními krátery o průměru 800 až 2800 m. Nejmenší krátery jsou roztroušeny po celé ploše vyfotografovaného terénu. V levé části snímku se nachází větší impaktní kráter o průměru 20 km. Dobře je vidět materiál, vyvržený při impaktu a rozhozený souměrně v okolí vytvořeného kráteru. Plocha stejné velikosti by na Zemi poskytla místo pro výstavbu takového města, jako je například Bonn nebo Kiel. V kontrastu s velkým kráterem jsou na rozhozeném materiálu viditelné i velmi malé krátery, které lze dobře rozlišit na originální fotografii. Vytvořily je kusy vyvržené horniny při pádu zpět na povrch Marsu (tzv. sekundární krátery).
Patrná jsou rovněž „říční koryta“, směřující od místa kráteru. Jejich původ je nejasný. Pravděpodobně mohla vzniknout při vytvoření velkého kráteru, kdy došlo k roztavení podpovrchového ledu, ukrytého v podpovrchových rezervoárech. Proudy vody pak vytvořily dodnes viditelná „koryta“.
Zdroj: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMSKCVTGVF_0.html
autor: František Martinek