Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.
Krátery a kanály v oblasti Hephaestus Fossae
10.06.2009
Stereokamera HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která krouží kolem Marsu od 25. 12. 2003, pořídila snímky oblasti Hephaestus Fossae – oblasti pokryté krátery a soustavami kaňonů.
Oblast Hephaestus Fossae se nachází v místě o souřadnicích přibližně 21° N a 126° E. Je pojmenována podle řeckého boha ohně a rozprostírá se v délce více než 600 km západně od sopky Elysium Mons v oblasti Planitia Utopia.
Snímky jsou pořízeny s rozlišením 16 m/pixel. Kromě kráterů je patrný systém kaňonů neznámého původu. Snímek v původním rozlišení (20,81 MB) si můžete prohlédnout na adrese: http://www.dlr.de/en/Portaldata/8/Resources/portal_news/2009_1/hephaestus_fossae_co.jpg.
Povrch je zde relativně rovný a plochý a je pokryt několika malými impaktními krátery o průměru 800 až 2800 m. Nejmenší krátery jsou roztroušeny po celé ploše vyfotografovaného terénu. V levé části snímku se nachází větší impaktní kráter o průměru 20 km. Dobře je vidět materiál, vyvržený při impaktu a rozhozený souměrně v okolí vytvořeného kráteru. Plocha stejné velikosti by na Zemi poskytla místo pro výstavbu takového města, jako je například Bonn nebo Kiel. V kontrastu s velkým kráterem jsou na rozhozeném materiálu viditelné i velmi malé krátery, které lze dobře rozlišit na originální fotografii. Vytvořily je kusy vyvržené horniny při pádu zpět na povrch Marsu (tzv. sekundární krátery).
Patrná jsou rovněž „říční koryta“, směřující od místa kráteru. Jejich původ je nejasný. Pravděpodobně mohla vzniknout při vytvoření velkého kráteru, kdy došlo k roztavení podpovrchového ledu, ukrytého v podpovrchových rezervoárech. Proudy vody pak vytvořily dodnes viditelná „koryta“.
Zdroj: http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMSKCVTGVF_0.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje