V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.
Až doposud měli astronomové jen malé znalosti o tom, proč existuje tak velké množství prachu v mezihvězdném prostoru. Z teoretických odhadů vyplývá, že by měl při explozích supernov zaniknout.
Exploze supernovy je událost, která nastává při náhlé smrti hvězdy a je jednou z nejvíce energetických událostí ve vesmíru vytvářejících rázovou vlnu, která ničí téměř všechno, co jí stojí v cestě. Přesto při novém výzkumu publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byl pozorován přežívající kosmický prach v okolí nejbližší supernovy 1987A.
Vědci z NASA použili k pozorování vědeckou létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), která detekovala kosmický prach ve výrazných prstencích, které se vytvořily jako součást exploze supernovy 1987A.
Z výsledků pozorování vyplývá, že zde dochází k prudké produkci kosmického prachu uvnitř prstenců, což vedlo vědecký tým k představě, že prach může být ve skutečnosti znovu vytvářen po jeho zničení bezprostředně po průchodu rázové vlny.
Tato představa – kdy prostředí po průchodu rázové vlny může být vhodné k vytvoření nebo k přetvoření prachu – nebyla nikdy dříve zvažována a může být rozhodující pro plné pochopení, jak je kosmický prach ničen a znovu vytvářen.
„Již víme o pozvolna se pohybujícím prachu v srdci supernovy 1987A,“ říká Mikako Matsuura, hlavní autorka článku ze School of Physics and Astronomy. „Vznikl z těžkých prvků vytvořených v jádru umírající hvězdy. Avšak pozorování pomocí létající observatoře SOFIA nám říkají něco naprosto nového.“
Částice kosmického prachu mohou být zahřáty z desítek na stovky stupňů, což vede k tomu, že vyzařují v oboru infračerveného záření a milimetrových vln. Pozorování emise prachu v oblasti milimetrových vln může být uskutečněno pomocí pozemských teleskopů. Nicméně pozorování v oboru infračerveného záření je téměř nemožné kvůli interferenci v důsledku přítomnosti vodní páry a oxidu uhličitého v zemské atmosféře.
Protože se observatoř SOFIA nacházela při pozorování nad většinou „překážejících“ molekul, poskytuje přístup k části infračerveného záření, které není dostupné při sledování ze zemského povrchu.
Zdroj: https://phys.org/news/2019-02-cosmic-supernovae-blasts.html a https://www.cardiff.ac.uk/news/view/1442799-cosmic-dust-forms-in-supernovae-blasts
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí