Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kosmická sonda SOHO již 25 roků sleduje Slunce

Kosmická sonda SOHO již 25 roků sleduje Slunce

09.12.2020

Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) oslavila již 25 let nepřetržitého výzkumu Slunce. Dvě a půl dekády vědeckých pozorování je důležitým milníkem pro jakoukoliv kosmickou misi. Avšak když jubilující sonda, která byla zkonstruována pouze na dvouletou životnost a stále ještě operuje v oblasti mimo ochranu zemským magnetickým polem, je to nefalšovaný triumf v historii kosmického výzkumu.

Sonda SOHO byla vypuštěna 2. prosince 1995. Poté byla navedena do Lagrangeova libračního bodu L1 ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od Země ve směru ke Slunci. Má tak ničím nerušený a nepřetržitý výhled na naši denní hvězdu.

Cílem mise byly tři hlavní vědecké úkoly. Zaprvé studium dynamiky a struktury slunečního nitra. Druhým úkolem byl výzkum, proč vnější atmosféra Slunce, známá jako korona, je mnohem teplejší než fotosféra představující povrch Slunce. A zatřetí to bylo zjištění, kde a jak je urychlován sluneční vítr, což je proud nabitých částic vyvrhovaných ze Slunce.

Téměř 6 000 vědeckých článků vycházejících na základě dat ze sondy SOHO bylo publikováno v renomovaných časopisech. Většina z nich představuje významný pokrok v našem chápání původních vědeckých úkolů sondy. Kromě toho sonda pořídila 30 000 záznamů výronů koronální hmoty a zhruba 20 miliónů fotografií.

Kromě výzkumu, jak Slunce pracuje a jak funguje, je sonda SOHO velmi produktivním objevitelem komet v dosavadní historii jejich pozorování. Na svém kontě má více než 4 000 miniaturních ledových těles, která se na své cestě přiblížila do těsné blízkosti Slunce a která bychom jinak neměli možnost pozorovat.

Avšak snad nejdůležitějším aspektem výzkumu sondy SOHO je studium kosmického počasí. Jedná se o termín pro poruchy ve slunečním větru, což je nepřetržitý proud elektricky nabitých částic vyvržených ze sluneční korony. Hlavní události v koroně, známé jako výrony koronální hmoty (coronal mass ejection – CME), mohou vyvrhnout miliardy tun těchto částic do okolního prostoru rychlostí několika miliónů kilometrů za hodinu.

Jestliže Země leží ve směru šíření výronu koronální hmoty, může to spustit závažnou geomagnetickou bouři, která může poškodit satelity na oběžné dráze kolem Země, přerušit telekomunikační spojení, ohrozit astronauty a elektrická vedení vystavená nebezpečným prudkým změnám elektrických polí a způsobit výpadky elektrického proudu. Společně tyto úkazy a jejich důsledky jsou hovorově označovány jako sluneční bouře.

Důvod, proč je SOHO nyní důležité pro výzkum kosmického počasí, je pochopení toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi,“ říká Bernhard Fleck, vědecký pracovník a manažer mise za evropskou část projektu SOHO.

Před startem sondy SOHO zkoumala Slunce celá řada vědeckých misí zaměřených na studium naší denní hvězdy. Například NASA vypustila v poslední době sluneční družici SDO (Solar Dynamics Observatory) a dále sondu k detailnímu výzkumu Slunce z rekordně malé vzdálenosti s názvem Parker Solar Probe. Nedávno ji následovala sonda ESA s názvem Solar Orbiter. A sonda SOHO pořád ještě zůstává svým způsobem unikátní, protože jediná nese na své palubě koronograf sledující Slunce nepřetržitě, a to je pro astronomy nedocenitelné.

Pětadvacetiletá mise SOHO však nebyla bez problémů. Dva a půl roku po startu – 25. června 1998 – téměř ukončila svoji činnost v průběhu obvyklého manévru sondy. Kontakt s ní byl ztracen a někteří předpovídali, že SOHO je nadobro ztraceno. Nicméně technický tým se odmítl vzdát a po usilovné práci v průběhu tří měsíců se podařilo koncem září 1998 uvést sondu zpět do provozu. I další problémy se podařilo vyřešit a sonda nadále funguje.

Zdroj: https://phys.org/news/2020-12-soho-years-orbit.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies