Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Víte, kolik je hodin? Je to snadná otázka, že? Stačí se podívat na telefon nebo na hodinky. Ale je to opravdu přesný čas? No, na to se můžete podívat na koordinovaný světový čas neboli UTC. Je to čas, s nímž jsou synchronizovány hodiny vašeho telefonu, plus mínus, ale přesnější měření UTC můžete získat pomocí zařízení, které dokáže zachytit rádiový časový signál UTC. UTC je samozřejmě pouze dohodnutý standard, který se snaží zůstat synchronizovaný s rotací Země. Ten je zase založen na mezinárodním atomovém čase (TAI), což je vážený průměr 450 atomových hodin umístěných po celém světě.
Znát přesný čas je těžké. Ale alespoň je založen na Zemi, kde žijeme. Ale v budoucnu by někteří z vás mohli žít na Marsu. Takže kolik by tehdy bylo hodin?
V praxi je odpověď docela jednoduchá. Stejně jako synchronizujeme naše hodiny se slunečním polednem, tak to mohou dělat i lidé na Marsu. Marťanský den, tzv. „sol“, je asi o 37 minut a 23 sekund delší než pozemský den, takže můžeme marťanské hodiny trochu prodloužit, aby jeden sol měl 24 hodin. Mohli bychom dokonce použít darianský kalendářní systém, který definuje marťanský rok (1,88 pozemského roku) z hlediska 24 měsíců, z nichž každý má 27 nebo 28 solů.
Tento systém by byl v pořádku, pokud už nechcete mít nic společného se Zemí, ale není ideální pro meziplanetární komunikaci. Pro mise s přistávacími moduly na Marsu obvykle používáme tzv. Airyho střední čas (AMT), který je podobný greenwichskému střednímu času (GMT). Definuje nultý poledník na Marsu podle umístění malého kráteru známého jako Airy-0. Přesná poloha poledníku však není známa, takže mise sledují události na základě pozemského času a počítají dny od přistání na Marsu. Proto často slyšíte o roveru, který plní úkol 25. sol, tedy 25. den své mise.
V ideálním případě bychom definovali koordinovaný marsovský čas (MTC) a po celém Marsu bychom nastavili atomové hodiny, abychom vytvořili atomový čas Marsu. Ale jak ukazuje nedávná studie, není to tak jednoduché, jak se zdá.
Za prvé, rychlost času je ovlivněna gravitací. Čím silnější je vaše gravitační zrychlení, tím pomalejší jsou vaše hodiny. Vzhledem k tomu, že povrchová gravitace Země je asi třikrát větší než gravitace Marsu, atomové hodiny na Marsu by tikaly rychleji asi o 477 mikrosekund za den. A hodiny jsou také ovlivněny relativním pohybem. Protože rychlost Marsu vzhledem k Zemi se mění v závislosti na tom, kde se Země a Mars nacházejí na svých oběžných drahách, atomové hodiny na Marsu by se lišily o 226 mikrosekund. A pak je tu ještě doba cestování světla mezi těmito dvěma světy, která se mění v závislosti na vzdálenosti mezi Zemí a Marsem.
V této nejnovější studii se autoři zabývali výzvami spojenými s udržováním synchronizace hodin Země a Marsu a tím, jaká měření by bylo nutné zahrnout, aby byly přesné. Zjistili, že s ohledem na naši současnou technologii by časový systém mohl být synchronizován s rozumnou přesností, ale výzvy systému Země-Mars jsou ještě větší než výzvy systému Země-Měsíc. Zjistili, že vzhledem k současným nejistotám systému Země-Měsíc by hodiny na Marsu stále měly denní odchylku 100 nanosekund, plus mínus.
Nemůžeme tedy vytvořit přesný hodinový systém, který by byl dokonale synchronizovaný mezi Zemí, Měsícem a Marsem. Ale vzhledem k tomu, jak složitá je relativistická povaha „nyní“, lze s jistotou říci, že je dokážeme synchronizovat dostatečně přesně.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/do-you-know-what-time-it-is-if-youre-on-mars-now-you-do
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí