Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Protoplanetární disky kolem hvězd nemusí být jediným místem pro vznik planet. Vyplývá to z práce týmu teoretických astronomů z Japonska. Výzkumníci navrhli novou oblast pro vznik těles planetárních rozměrů: prachový torus v okolí supermasivních černých děr v jádrech aktivních galaxií.
Supermasivní černé díry, které jsou miliónkrát až miliardkrát hmotnější než naše Slunce, byly objeveny prakticky v centrech všech velkých galaxií. Mnoho z těchto obrovských objektů je ukryto uvnitř útvarů ve tvaru toroidu tvořeného prachem a plynem známým jako torus.
„Tento torus může obsahovat více než sto tisíckrát více hmoty, než obsahuje Slunce, a to především v podobě prachu. To je miliardkrát více prachu než v protoplanetárním disku,“ tvrdí profesor Eiichiro Kokubo z National Astronomical Observatory of Japan se svými spolupracovníky.
„V oblasti nízkých teplot protoplanetárního disku se prachová zrníčka obalená ledovou slupkou slepují dohromady a vyvíjejí se do větších načechraných útvarů. Prachový disk v okolí černé díry je tak hustý, že intenzivní záření z centrální oblasti je zablokováno a dochází zde k vytváření oblastí s nízkou teplotou,“ doplňuje Eiichiro Kokubo.
Astrofyzikové zkoumali růstovou křivku malých prachových částic pokrytých ledovou slupkou do těles planetárních rozměrů velikosti Země v takovýchto regionech s nízkou teplotou, které se nacházejí několik světelných roků od supermasivních černých děr ukrytých v jádrech aktivních galaxií s nízkou zářivostí.
„Naše výpočty ukazují, že se desítky tisíc planet s hmotnostmi 10× převyšujícími hmotnost Země mohou zformovat ve vzdálenosti přibližně 10 světelných roků od černé díry,“ říká profesor Eiichiro Kokubo. „V okolí černých děr mohou existovat planetární soustavy v úžasném množství.“
„Při správných podmínkách mohou planety vznikat dokonce i v drsných podmínkách, jaké se nacházejí v okolí černých děr,“ dodává Keiichi Wada z Kagoshima, Ehime a Hokkaido Universities.
Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/planets-supermassive-black-holes-07838.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí