Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat „termální oázy“. Předpokládá to například David Giličinskij, vedoucí laboratoře kryologie půdy Institutu fyzikálně-chemických a biologických problémů půdoznalectví Ruské akademie věd.
Společně se svými spolupracovníky se věnoval výzkumům permafrostu v Arktidě a Antarktidě. Konkrétně během expedic do oblasti Arktidy se vědcům podařilo objevit životaschopné mikroorganismy uchované ve věčně zmrzlé půdě po dobu tří miliónů roků. Výzkumníkům se podařilo naklíčit semena, která byla zmrazená v ledu 28 až 30 tisíc let.
„Ve věčně zmrzlé půdě se může život uchovávat mnohonásobně déle než v jakémkoliv jiném na Zemi známém místě výskytu. Pokud život na Marsu existoval, potom na základě analogie se Zemí se mohly jeho stopy (pozůstatky) uchovat ve vrstvě přítomného permafrostu. V důsledku katastrofických příčin život (i jeho stopy) na povrchu planety zanikl, avšak ve zmrzlé půdě se mohly jeho stopy zachovat,“ prohlásil David Giličinskij na konferenci, věnované problémům astrobiologie, která byla organizována nadací „Dinastija“ a britským konzulátem v Sankt-Petěrburgu.
Giličinskij připomněl, že již dříve se vědcům podařilo zjistit, že rozsáhlé oblasti v okolí pólů na Marsu pokrývá souvislá oblast, kde v hloubce menší než jeden metr začíná věčně zmrzlá půda. Proto řada výzkumníků označuje Mars jako „planetu s bohatými zásobami vody“.
Avšak, jak prohlásil Giličinskij, mezi věčně zmrzlou půdou na Zemi a na Marsu je velký rozdíl v časových měřítkách: jestli nejstarší zmrzlá půda v Arktidě existuje 3 milióny roků, potom na Marsu jsou to 3 miliardy let.
„Země je pouze vzdáleným modelem Marsu. Avšak dokázali jsme, že po dobu zhruba 3 miliónů roků se život v ledu uchoval. Ale jestli může přežít 3 miliardy roků – to nevíme. A to je základní problém: jak dlouho může život za takových podmínek přežívat?“, říká Giličinskij.
Podle jeho názoru se mohou pozemští výzkumníci přiblížit k podmínkám na Marsu v případě, že budou studovat „suchá údolí“ v Antarktidě, kde může být nalezena věčně zmrzlá půda řádově starší než arktická a kde již nyní byl objeven permafrost ve stáří 8 miliónů roků.
„Připravili jsme v této oblasti společný výzkumný projekt ve spolupráci s odborníky z Nového Zélandu a jsme přesvědčeni, že v tomto roce bude s konečnou platností schválen,“ dodává David Giličinskij.
Nicméně na Marsu se lze pokusit objevit velmi „mladou“ zmrzlou půdu. „K tomuto účelu jsou velmi perspektivními oblastmi sopky, obklopené permafrostem. Je známo, že dávné výrony magmatu roztavily zásoby ledu – vody, uvězněné ve zmrzlé půdě. To vedlo k vytvoření termálních vodních oáz a ke vzniku permafrostu došlo na těchto místech až mnohem později,“ říká Giličinskij.
„Poslední snímky ze sondy Mars Express zachytily na Marsu nové mladé sopky, které byly aktivní v době před 2 až 15 milióny roků. Tyto oblasti bychom měli považovat za výhodné pro přistání budoucích kosmických sond,“ dodává ruský odborník.
Přibližně před 4 miliardami roků byl Mars teplou a vlhkou planetou, avšak postupně ztratil převážnou část své atmosféry a změnil se ve studenou a suchou poušť. Říční údolí, která podávají svědectví o dlouhodobé přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu, se vytvořila v rané historii vývoje planety, v době asi před 3,5 miliardou roků.
Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí