Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Jak vznikají galaxie? Všeobecně přijímanou odpovědí na tuto základní otázku je model „hierarchického uspořádávání“. Jde o postupný proces, ve kterém se menší galaxie slučují do větších. Utváření galaxií lze připodobnit ke vzniku mohutného toku řeky. Jednotlivé potoky se slévají v říčky, jež se vzápětí spojují do řek. Teoretický model formování galaxií předpokládá, že velké galaxie vznikly postupným sléváním těch menších. Kdy byl však tento růst nejrychlejší? Kdy získaly nejhmotnější galaxie většinu své hmotnosti? Ab y astronomové mohli tyto otázky zodpovědět, studují kupy galaxií. Kupy můžeme chápat jako kosmologický ekvivalent měst, ve kterých galaxie sídlí. „Často se diskutuje, zda-li nejjasnější galaxie v kupách soustavně rostou během posledních miliard let. Naše pozorování ukazují, že v tomto období galaxie přibraly na hmotnosti více jak o 50%,“ říká vedoucí výzkumu Kim-Vy Tran z Curyšské univerzity.
Astronomové k pozorování použili široký soubor dalekohledů a přístrojů, včetně VLT/ESO a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Podrobně prostudovali galaxie vzdálené 4 miliardy světelných let, jež se nacházejí v pozoruhodném systému tvořeném čtyřmi skupinami galaxií, které se jednou spojí v kupu. Tým vědců získal snímky přístrojem VIMOS a spektra pomocí zařízení FORS2, oba použité na VLT. Na základě těchto a dalších pozorování mohli astronomové identifikovat celkem 198 galaxií náležících do zmíněných čtyřech skupin.
Nejjasnější galaxie každé skupiny obsahuje okolo sta až tisíce miliard hvězd. Mohou se tak srovnávat s nejhmotnějšími galaxiemi v kupách.
O bjev je jedinečným potvrzením hierarchického formování jak galaxií tak kup galaxií. „Hvězdy v těchto galaxiích jsou již staré a soudíme, že jejich sloučením nová generace hvězd nevznikla,“ zakončuje Tran. „Většina hvězd v těchto galaxiích se zrodila nejméně před 7 miliardami let.“
Multimédia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-24-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-24-08.html
autor: Tomáš Mohler