Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních dalekohledů.
Jak vznikají galaxie? Všeobecně přijímanou odpovědí na tuto základní otázku je model „hierarchického uspořádávání“. Jde o postupný proces, ve kterém se menší galaxie slučují do větších. Utváření galaxií lze připodobnit ke vzniku mohutného toku řeky. Jednotlivé potoky se slévají v říčky, jež se vzápětí spojují do řek. Teoretický model formování galaxií předpokládá, že velké galaxie vznikly postupným sléváním těch menších. Kdy byl však tento růst nejrychlejší? Kdy získaly nejhmotnější galaxie většinu své hmotnosti? Ab y astronomové mohli tyto otázky zodpovědět, studují kupy galaxií. Kupy můžeme chápat jako kosmologický ekvivalent měst, ve kterých galaxie sídlí. „Často se diskutuje, zda-li nejjasnější galaxie v kupách soustavně rostou během posledních miliard let. Naše pozorování ukazují, že v tomto období galaxie přibraly na hmotnosti více jak o 50%,“ říká vedoucí výzkumu Kim-Vy Tran z Curyšské univerzity.
Astronomové k pozorování použili široký soubor dalekohledů a přístrojů, včetně VLT/ESO a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Podrobně prostudovali galaxie vzdálené 4 miliardy světelných let, jež se nacházejí v pozoruhodném systému tvořeném čtyřmi skupinami galaxií, které se jednou spojí v kupu. Tým vědců získal snímky přístrojem VIMOS a spektra pomocí zařízení FORS2, oba použité na VLT. Na základě těchto a dalších pozorování mohli astronomové identifikovat celkem 198 galaxií náležících do zmíněných čtyřech skupin.
Nejjasnější galaxie každé skupiny obsahuje okolo sta až tisíce miliard hvězd. Mohou se tak srovnávat s nejhmotnějšími galaxiemi v kupách.
O bjev je jedinečným potvrzením hierarchického formování jak galaxií tak kup galaxií. „Hvězdy v těchto galaxiích jsou již staré a soudíme, že jejich sloučením nová generace hvězd nevznikla,“ zakončuje Tran. „Většina hvězd v těchto galaxiích se zrodila nejméně před 7 miliardami let.“
Multimédia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-24-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-24-08.html
autor: Tomáš Mohler