Indie se zapojí do kosmického výzkumu planet

Indie plánuje na období 2013-2015 vypuštění kosmické sondy k Marsu. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel Indické kosmické agentury ISRO (Indian Space Research Organisation). Indická vláda schválila rozpočet na rok 2012, který počítá rovněž s financováním indické kosmické sondy určené k výzkumu rudé planety. Pokud se nevyskytnou neočekávané problémy, sonda by měla odstartovat již v listopadu 2013.

Původně se s vypuštěním sondy počítalo na období 2016-2018. Avšak díky tomu, že indická vláda navýšila finanční prostředky na její financování již v tomto rozpočtovém roce, realizace projektu může být podstatně urychlena.

Start se uskuteční pomocí nosné rakety GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle). Jedná se o třístupňovou nosnou raketu, jejíž první stupeň spaluje tuhou pohonnou látku. Při výšce 49 m převyšuje její hmotnost 400 tun. K prvnímu (neúspěšnému) letu odstartovala v dubnu 2001. Na oběžnou dráhu kolem Marsu je schopna dopravit náklad o hmotnosti 500 kg.

Pokud sonda odstartuje v listopadu 2013, na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu ve vzdálenosti 500 až 80 000 km od povrchu bude navedena v září 2014. Na její palubě se bude nacházet celkem 10 vědeckých přístrojů. Mezi nimi bude přístroj pro spektroskopii v oboru infračerveného záření, přístroj pro měření tepelné emise, barevná kamera, detektor metanu, palubní radar a další vybavení.

Již dříve byla úspěšná indická mise s názvem Chandrayaan-1, což byla kosmická sonda určená k výzkumu Měsíce. Startovala 22. 10. 2008 a 8. listopadu téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu. Směrem k Měsíci ji navedla nosná raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle).

Úkolem sondy byla prověrka vybavení a technologických prvků sondy, ale také výzkum Měsíce. Hlavním úkolem bylo pořízení mapy chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které byly zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření.

Od mateřské sondy Chandrayaan-1 na oběžné dráze ve výšce 100 km nad povrchem se o 6 dnů později oddělil malý modul MIP (Moon Impact Probe) o hmotnosti 29 kg. Po nárazu na měsíční povrch došlo ke zvíření prachu, který byl studován přístroji na hlavní sondě.

Na rok 2013 je plánováno vyslání další indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2 indickou nosnou raketou GSLV. Počítá se s navedením mateřské sondy na oběžnou dráhu; od sondy se oddělí přistávací modul ruské výroby, který na povrch Měsíce dopraví indickou pojízdnou laboratoř o hmotnosti zhruba 15 kg.

Dalším cílem indického planetárního výzkumu bude planeta Venuše. Organizace ISRO si objednala studii ke zhodnocení možnosti vyslání vědecké mise k Venuši. Mnoho indických vědců v tichosti pracovalo na projektu, jehož realizace by mohla „popostrčit“ Indii na vyšší místa při výzkumu vesmíru.

Mlčení bylo prolomeno v polovině února 2012, kdy Indická kosmická agentura ISRO oficiálně oznámila, že studie zhodnotila proveditelnost mise k Venuši jako reálnou. Pokud vývoj sondy dostane zelenou, mohl by se start k Venuši uskutečnit 20. 5. 2015 a navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2015. Datum startu je dáno tzv. startovním oknem k Venuši a závisí na vzájemné poloze Venuše a Země na jejich oběžných drahách.

Předběžně se počítá s pěti vědeckými přístroji na palubě sondy, které by se zaměřily především na výzkum husté atmosféry planety a její oblačnosti. Chybět by neměl ani radar k výzkumu povrchu.

Za uplynulých 50 let bylo k Venuši vyslánu celkem 24 kosmických sond. „Díky detailnímu výzkumu Venuše budeme schopni pochopit vznik a vývoj terestrických planet a jednotlivé procesy, které formovaly a stále ještě formují Venuši. Výzkum Venuše nám rovněž poskytne příležitost ke studiu životního prostředí a klimatu na Zemi,“ říká M. S. Anurup, zástupce organizace ISRO.

Zdroj: http://www.hindu.com/2007/09/28/stories/2007092863651800.htm a http://www.asianscientist.com/topnews/isro-indian-mission-to-planet-venus-2012/

autor: František Martinek