Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri, známá též jako NGC 5139. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura a z jižní polokoule ji lze spatřit i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd.
Dávný astronom Ptolemaios považoval tuto hvězdokupu za hvězdu. Edmond Halley ji identifikoval v roce 1677 jako mlhovinu. Teprve kolem roku 1830 přišel John Herschel s názorem, že se jedná o kulovou hvězdokupu, kroužící kolem naší Galaxie. Kulové hvězdokupy jsou sférická seskupení velkého počtu hvězd, které drží pohromadě jejich vlastní gravitace.
Omega Centauri byla vždycky „černou ovcí“ mezi hvězdokupami, protože se v několika ohledech odlišuje od typických kulových hvězdokup. Například je 10x hmotnější než ostatní hvězdokupy. Dále obsahuje hvězdy různého stáří, zatímco jiné kulové hvězdokupy tvoří pouze hvězdy jedné generace.
Nedávný výzkum pomocí Hubblova kosmického dalekohledu a pozemní observatoře Gemini Observatory s dalekohledem o průměru 8 m přivedl vědce k závěru, že v centru hvězdokupy musí být černá díra. Z toho vyplývá, že Omega Centauri může být ve skutečnosti trpasličí galaxií, která byla „okradena“ o hvězdy na vnějším okraji. Nejedná se tudíž o kulovou hvězdokupu, za kterou byla doposud považována.
Čtyři detektory infračerveného záření na palubě družice WISE byly využity k vytvoření mozaiky objektu Omega Centauri, kterou vidíte na připojeném obrázku. Modrá a modrozelená barva představují světlo vyzařované hvězdami; zelená záře obklopující střed hvězdokupy je emitována teplým prachem.
Zdroj: http://wise.ssl.berkeley.edu/gallery_OmegaCentauri.html
autor: František Martinek