Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
U Alcora, známé hvězdy ze souhvězdí Velkého vozu, byl objeven červený průvodce. Slabou hvězdičku objevili astronomové v rámci projektu 1640 (Project 1640), když odstínili veškeré světlo Alcora pomocí koronografu. Astronomové určili, že Alcor B je trpasličí hvězdou spektrální třídy M, jejíž hmotnost asi 250krát překračuje hmotnost planety Jupiter.
Project 1640 je společný projekt skupiny astrofyziků na American Museum of Natural History (AMNH) a skupiny techniků na Institute of Astronomy, University of Cambridge (IoA), kteří vyvinuli spektrograf IFS (Integral Field Spectrograph). Toto zařízení se může v budoucnu uplatnit například při objevování extrasolárních planet.
Podle nového článku, publikovaného v časopise The Astrophysical Journal, jedna z hvězd, která se nachází v ohybu oje Velkého vozu – Alcor – má za průvodce menšího červeného trpaslíka. Nově objevená hvězda Alcor B obíhá kolem svého většího sourozence. Na jejím objevu se podílel mezinárodní tým Project 1640, zahrnující astrofyziky z American Museum of Natural History, the University of Cambridge's Institute of Astronomy, the California Institute of Technology a NASA's Jet Propulsion Laboratory.
K objevu byla použita technika, o které uvažoval již Galileo Galilei. „Galileo ukázal obrovskou předvídavost. Před 400 roky si uvědomil, že pokud má Koperník pravdu – tj. že Země obíhá kolem Slunce – mohl by se projevit při pozorování blízkých hvězd jejich tzv. paralaktický pohyb. Galileo se snažil využít hvězdu Alcor k tomuto objevu, ale nedosahoval nezbytné přesnosti pozorování. Pokud by Galileo byl schopen pozorovat průběžné změny v poloze Alcora, poskytl by tak rozhodující důkaz správnosti učení Mikuláše Koperníka,“ říká Ben R. Oppenheimer, ředitel a profesor na oddělení astrofyziky AMNH. Paralaktický pohyb je pozorován u blízkých hvězd, projevující se ročním pohybem vůči pozadí mnohem vzdálenějších hvězd jednoduše proto, že pozorovatel obíhá společně se Zemí kolem Slunce a pozoruje tyto hvězdy v průběhu roku z různých míst.
Alcor je poměrně mladá hvězda, jejíž hmotnost 2krát převyšuje hmotnost Slunce. Hvězdy této hmotnosti jsou relativně vzácné, jsou poměrně jasné a dožívají se pouze nízkého věku. Obě hvězdy v souhvězdí Velkého vozu – Alcor a jeho průvodce – vznikly ze stejného mezihvězdného oblaku asi před 500 milióny roků. Alcor se dělí o svou pozici v souhvězdí Velkého vozu s další hvězdou pojmenovanou Mizar. Obě hvězdy byly v minulosti často používány jako test ostrosti zraku – schopnosti odlišit „jezdce od koně“. Jeden ze současníků Galilea zjistil, že Mizar sám o sobě je ve skutečnosti dvojhvězdou, tj. první binární soustavou rozlišenou pomocí dalekohledu. O mnoho let později bylo zjištěno, že obě složky dvojhvězdy (Mizar A a Mizar B) jsou těsné dvojhvězdy. Ve skutečnosti je tedy Mizar čtyřnásobnou hvězdnou soustavou.
Nyní víme, že Alcor, který se nachází blízko této čtveřice hvězd, má rovněž svého průvodce. V březnu 2009 účastníci programu Project 1640 připojili svůj koronograf na dalekohled o průměru 5 m (Hale Telescope, Palomar Observatory, Kalifornie) a zamířili jej na hvězdu Alcor. „Spatřil jsem slabě zářící bod, který patřil další hvězdě,“ říká Neil Zimmerman, postgraduální student Columbia University. „Nikdo jiný do té doby neinformoval o tomto objektu, který se nachází velmi blízko hvězdy Alcor, takže jsem si uvědomil, že to pravděpodobně bude její doposud neznámý průvodce.“
Tým astronomů se k pozorování hvězdy vrátil o několik měsíců později doufajíc, že prokáže, že obě hvězdy jsou složkami jedné soustavy změřením nepatrného pohybu obou hvězd vůči pozadí vzdálených hvězd v důsledku oběhu Země kolem Slunce. Jestliže předpokládaný průvodce bude pouze vzdálená hvězda, promítající se do těsné blízkosti Alcora, nebude měnit svoji polohu společně s Alcorem.
„K pozorování jsme se vrátili o 103 dny později a zaznamenali jsme u nově objeveného průvodce stejný pohyb jako u Alcora. Naše technika je výkonnější a mnohem rychlejší než obvykle používané způsoby, potvrzující, že objekty na obloze spolu fyzikálně souvisí.“ říká Ben Oppenheimer.
Hvězda Alcor a její nově objevený menší průvodce Alcor B jsou od Země vzdáleny 80 světelných roků a jejich vzájemná oběžná doba je minimálně 90 dnů. Vědci byli rovněž schopni určit barvu, jasnost a dokonce odhadnout složení hvězdy Alcor B, protože v rámci Projektu 1640 byly získány snímky v různých barvách současně.
Astronomové určili, že Alcor B je trpasličí hvězdou spektrální třídy M neboli červeným trpaslíkem, jehož hmotnost asi 250krát překračuje hmotnost planety Jupiter (což je zhruba čtvrtina hmotnosti Slunce). Alcor B je podstatně menší a chladnější než Alcor A.
„Tento nový objev ukazuje, že dokonce velmi jasné a důvěrně známé hvězdy si drží svá tajemství, která jsme ještě neodhalili,“ říká Ben Oppenheimer.
Zdroj: http://www.physorg.com/news179651081.html
autor: František Martinek