Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.

U Alcora, známé hvězdy ze souhvězdí Velkého vozu, byl objeven červený průvodce. Slabou hvězdičku objevili astronomové v rámci projektu 1640 (Project 1640), když odstínili veškeré světlo Alcora pomocí koronografu. Astronomové určili, že Alcor B je trpasličí hvězdou spektrální třídy M, jejíž hmotnost asi 250krát překračuje hmotnost planety Jupiter.
Project 1640 je společný projekt skupiny astrofyziků na American Museum of Natural History (AMNH) a skupiny techniků na Institute of Astronomy, University of Cambridge (IoA), kteří vyvinuli spektrograf IFS (Integral Field Spectrograph). Toto zařízení se může v budoucnu uplatnit například při objevování extrasolárních planet.
Podle nového článku, publikovaného v časopise The Astrophysical Journal, jedna z hvězd, která se nachází v ohybu oje Velkého vozu – Alcor – má za průvodce menšího červeného trpaslíka. Nově objevená hvězda Alcor B obíhá kolem svého většího sourozence. Na jejím objevu se podílel mezinárodní tým Project 1640, zahrnující astrofyziky z American Museum of Natural History, the University of Cambridge's Institute of Astronomy, the California Institute of Technology a NASA's Jet Propulsion Laboratory.
K objevu byla použita technika, o které uvažoval již Galileo Galilei. „Galileo ukázal obrovskou předvídavost. Před 400 roky si uvědomil, že pokud má Koperník pravdu – tj. že Země obíhá kolem Slunce – mohl by se projevit při pozorování blízkých hvězd jejich tzv. paralaktický pohyb. Galileo se snažil využít hvězdu Alcor k tomuto objevu, ale nedosahoval nezbytné přesnosti pozorování. Pokud by Galileo byl schopen pozorovat průběžné změny v poloze Alcora, poskytl by tak rozhodující důkaz správnosti učení Mikuláše Koperníka,“ říká Ben R. Oppenheimer, ředitel a profesor na oddělení astrofyziky AMNH. Paralaktický pohyb je pozorován u blízkých hvězd, projevující se ročním pohybem vůči pozadí mnohem vzdálenějších hvězd jednoduše proto, že pozorovatel obíhá společně se Zemí kolem Slunce a pozoruje tyto hvězdy v průběhu roku z různých míst.
Alcor je poměrně mladá hvězda, jejíž hmotnost 2krát převyšuje hmotnost Slunce. Hvězdy této hmotnosti jsou relativně vzácné, jsou poměrně jasné a dožívají se pouze nízkého věku. Obě hvězdy v souhvězdí Velkého vozu – Alcor a jeho průvodce – vznikly ze stejného mezihvězdného oblaku asi před 500 milióny roků. Alcor se dělí o svou pozici v souhvězdí Velkého vozu s další hvězdou pojmenovanou Mizar. Obě hvězdy byly v minulosti často používány jako test ostrosti zraku – schopnosti odlišit „jezdce od koně“. Jeden ze současníků Galilea zjistil, že Mizar sám o sobě je ve skutečnosti dvojhvězdou, tj. první binární soustavou rozlišenou pomocí dalekohledu. O mnoho let později bylo zjištěno, že obě složky dvojhvězdy (Mizar A a Mizar B) jsou těsné dvojhvězdy. Ve skutečnosti je tedy Mizar čtyřnásobnou hvězdnou soustavou.
Nyní víme, že Alcor, který se nachází blízko této čtveřice hvězd, má rovněž svého průvodce. V březnu 2009 účastníci programu Project 1640 připojili svůj koronograf na dalekohled o průměru 5 m (Hale Telescope, Palomar Observatory, Kalifornie) a zamířili jej na hvězdu Alcor. „Spatřil jsem slabě zářící bod, který patřil další hvězdě,“ říká Neil Zimmerman, postgraduální student Columbia University. „Nikdo jiný do té doby neinformoval o tomto objektu, který se nachází velmi blízko hvězdy Alcor, takže jsem si uvědomil, že to pravděpodobně bude její doposud neznámý průvodce.“
Tým astronomů se k pozorování hvězdy vrátil o několik měsíců později doufajíc, že prokáže, že obě hvězdy jsou složkami jedné soustavy změřením nepatrného pohybu obou hvězd vůči pozadí vzdálených hvězd v důsledku oběhu Země kolem Slunce. Jestliže předpokládaný průvodce bude pouze vzdálená hvězda, promítající se do těsné blízkosti Alcora, nebude měnit svoji polohu společně s Alcorem.
„K pozorování jsme se vrátili o 103 dny později a zaznamenali jsme u nově objeveného průvodce stejný pohyb jako u Alcora. Naše technika je výkonnější a mnohem rychlejší než obvykle používané způsoby, potvrzující, že objekty na obloze spolu fyzikálně souvisí.“ říká Ben Oppenheimer.
Hvězda Alcor a její nově objevený menší průvodce Alcor B jsou od Země vzdáleny 80 světelných roků a jejich vzájemná oběžná doba je minimálně 90 dnů. Vědci byli rovněž schopni určit barvu, jasnost a dokonce odhadnout složení hvězdy Alcor B, protože v rámci Projektu 1640 byly získány snímky v různých barvách současně.
Astronomové určili, že Alcor B je trpasličí hvězdou spektrální třídy M neboli červeným trpaslíkem, jehož hmotnost asi 250krát překračuje hmotnost planety Jupiter (což je zhruba čtvrtina hmotnosti Slunce). Alcor B je podstatně menší a chladnější než Alcor A.
„Tento nový objev ukazuje, že dokonce velmi jasné a důvěrně známé hvězdy si drží svá tajemství, která jsme ještě neodhalili,“ říká Ben Oppenheimer.
Zdroj: http://www.physorg.com/news179651081.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí