Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
NASA zveřejnila nádherný ultrafialový snímek plynného obra – planety Jupiter, který pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled HST. „Tento pohled na plynnou obří planetu, zveřejněný na počest toho, že se Jupiter dostal do opozice, ke které dochází, když jsou planeta a Slunce na opačných stranách oblohy, zahrnuje mimo jiné ikonickou, masivní bouři zvanou Velká rudá skvrna,“ uvedli astronomové z týmu HST. Při průměru necelých 16 000 km je Velká rudá skvrna 1,3krát větší než průměr Země.
Její načervenalá barva je pravděpodobně produktem chemických látek, které byly rozloženy slunečním ultrafialovým světlem v horní atmosféře plynného obra. Bouře se může pochlubit rychlostí větru až 500 km/h a je dostatečně silná, aby roztrhala menší bouře, které se do ní dostanou. Je sledována od roku 1830 a existuje možná více než 350 let. V poslední době je pozorováno, že se zmenšuje.
„Přestože se bouře lidskému oku jeví jako červená, na tomto ultrafialovém snímku z HST se zdá tmavší, protože částice oparu ve vysokých výškách absorbují světlo na těchto vlnových délkách,“ uvedli vědci. „Načervenalé zvlněné polární opary absorbují o něco méně tohoto světla kvůli rozdílům ve velikosti částic, složení nebo výšce.“
Data použitá k vytvoření tohoto ultrafialového snímku jsou součástí programu HST, který se zabýval Jupiterovým bouřkovým systémem. Vědci plánují zmapovat hlubinná mračna pomocí dat z HST k definování 3D struktur mraků v atmosféře Jupitera.
„Hubbleův teleskop má dlouhou historii pozorování vnějších planet,“ poznamenali astronomové. „Od dopadů komety Shoemaker-Levy 9 až po studium Jupiterových bouří, desítky let dlouhá kariéra HST a jedinečný výhled poskytují astronomům cenná data pro zmapování vývoje této dynamické planety.“
Nový snímek Jupitera byl vytvořen ze samostatných expozic pořízených v ultrafialové oblasti spektra pomocí Hubbleovy kamery Wide Field Camera 3 (WFC3).
„Toto je snímek ve falešných barvách, protože lidské oko nemůže detekovat ultrafialové světlo,“ vysvětlili astronomové. „Proto byly snímkům přiřazeny barvy ve spektru viditelného světla, každý pořízený jiným ultrafialovým filtrem. V tomto případě jsou přiřazeny následující barvy pro jednotlivé filtry: modrá (F225W), zelená (F275W) a červená (F343N).“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/hubble-ultraviolet-image-jupiter-12418.html
autor: František Martinek