V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Mlhovina Tarantule (známá též jako 30 Doradus či NGC 2070) září jasnými hvězdami a chaotickým prachem, které Hubbleův vesmírný dalekohled HST zachytil v živých detailech. Je to hvězdná továrna mimo naši Galaxii, kde zuří hvězdné větry a odehrává se kosmické drama.
Tento nejnovější snímek z Hubbleova dalekohledu zachycuje živý pohled do hvězdné porodnice. Odhaluje pozoruhodné detaily v prachových plynných mračnech mlhoviny Tarantule, oblasti, kde se rodí nové hvězdy. Co činí tento pohled obzvláště pozoruhodným, je skutečnost, že mlhovina se nenachází v naší Galaxii. Nachází se ve Velkém Magellanově mračnu, trpasličí galaxii vzdálené přibližně 160 000 světelných let od Země ve směru souhvězdí Mečoun a Tabulová hora.
Velký Magellanův mrak je nejvýznamnější z několika malých satelitních galaxií, které obíhají kolem Mléčné dráhy. Mezi všemi blízkými galaxiemi v této skupině vyniká mlhovina Tarantule jako největší a nejjasnější oblast, kde se aktivně tvoří hvězdy.
V mlhovině Tarantule se nacházejí některé z nejhmotnějších hvězd, jaké kdy byly pozorovány, přičemž některé z nich dosahují až 200násobku hmotnosti Slunce. Oblast zobrazená na tomto snímku se nenachází v centru mlhoviny, kde leží superhvězdokupa známá jako R136. Nachází se však v blízkosti mimořádného typu hvězd známých jako Wolfovy-Rayetovy hvězdy. Tyto stálice jsou extrémně horké a jasné, zbavily se svých vnějších vrstev vodíku a nyní produkují silný, rychle proudící hvězdný vítr.
Tato mlhovina je častým cílem Hubbleova teleskopu, jehož schopnost pozorovat v různých vlnových délkách je zásadní pro zachycení jemných detailů v prachových mracích mlhoviny. Data použitá k vytvoření tohoto snímku pocházejí z pozorovacího programu nazvaného Scylla, pojmenovaného podle vícehlavé mořské příšery z řeckého mýtu o Odysseovi. Program Scylla byl navržen jako doplněk k jinému pozorovacímu programu Hubbleova teleskopu s názvem ULYSSES (Ultraviolet Legacy library of Young Stars as Essential Standards). Program ULYSSES se zaměřuje na masivní mladé hvězdy v Malém a Velkém Magellanově mračnu, zatímco program Scylla zkoumá struktury plynu a prachu, které tyto hvězdy obklopují.
Zdroj: https://scitechdaily.com/nasas-hubble-captures-a-stellar-storm-so-intense-its-reshaping-a-galaxy/ a https://science.nasa.gov/missions/hubble/hubble-captures-a-tarantula/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí