V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Profesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.
Nové fotografie ke Slunci se přibližující komety ISON napovídají, že její jádro je kompaktní navzdory některým prognózám, že křehké ledové jádro komety se může rozpadnout, jakmile jej začne zahřívat Slunce. K největšímu přiblížení komety ke Slunci dojde 28. listopadu 2013, kdy prolétne ve vzdálenosti 1 165 000 km nad jeho povrchem. Bude se pohybovat rychlostí 377 km/s a jádro komety bude zahříváno na teplotu více než 2760 °C. Přitom se bude intenzivně odpařovat a extrémní slapové síly se budou snažit křehké ledové jádro komety roztrhat.
Na publikovaném snímku NASA, který byl pořízen 9. října 2013 pomocí HST, není jádro komety vidět, protože je příliš malé. Pokud by se jádro komety rozpadlo, pak je určitá naděje, že se pomocí HST podaří objevit důkazy přítomnosti většího počtu úlomků.
Kromě toho tzv. kóma (nebo-li hlava komety) obklopující její jádro je symetrická a klidná. Tak by tomu pravděpodobně nebylo v případě, pokud by se v oblasti kometárního jádra nacházelo několik menších fragmentů pohybujících se společně po kometární dráze. Polární výtrysk prachu poprvé pozorovaný pomocí HST na snímku pořízeném v dubnu 2013 již není viditelný – zřejmě tato oblast na povrchu jádra přestala být aktivní.
Barvy kompozitního obrázku byly vytvořeny na základě pozorování při použití dvou různých filtrů. Kóma komety se jeví modrozelená vzhledem k přítomnosti plynů, zatímco ohon komety má nádech do červena z důvodu přítomnosti prachu unikajícího z jádra komety. Ohon komety vzniká v důsledku uvolňování prachových částic, které jsou unášeny tlakem slunečního záření. V době pořízení fotografie se kometa nacházela uvnitř dráhy planety Mars a od Země ji dělilo 285 miliónů kilometrů.
K Zemi se kometa ISON nejvíce přiblíží 26. prosince 2013, a to na vzdálenost 64 miliónů km.
Kometu objevili 21. září 2012 Vitalij Něvskij a Artjom Novičonok pomocí dalekohledu o průměru 40 cm. Velikost kometárního jádra se odhaduje na několik kilometrů.
Více informací o pozorování komety ISON, o jejím „chování“ a o pravděpodobnosti, že se stane zářivou ozdobou zimní oblohy, se můžete dozvědět v přednášce JAKÁ BUDE KOMETA ISON?, kterou pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve středu 20. listopadu 2013.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2013/42/image/a/
autor: František Martinek