Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Toto jiskrné hvězdné pole zachycené pomocí kamer Wide Field Camera 3 (WFC-3) a Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST obsahuje kulovou hvězdokupu ESO 520-21 (rovněž známou jako Palomar 6). Hustě zaplněné zhruba kulové uskupení hvězd, nacházející se blízko centra Mléčné dráhy, kde mezihvězdný plyn a prach absorbují světlo hvězd, dělají pozorování mnohem náročnější.
Tato nádherná a starodávná kulová hvězdokupa je od Země vzdálena 25 000 světelných roků. Stáří hvězdokupy astronomové určili na 12,4 miliardy roků. Kulové hvězdokupy jsou seskupení těsně svázaných hvězd obíhajících kolem center galaxií. Astronomové je považují za přírodní laboratoře, které umožňují studium vývoje hvězd a galaxií.
Mezihvězdná absorpce ovlivňuje některé vlnové délky světla mnohem více než jiné vlnové délky, mění barvy astronomických objektů způsobující jim, že se zdají být červenější než ve skutečnosti jsou. Astronomové označují tento proces jako „červenání světla“ a vytváří rozhodující vlastnosti kulových hvězdokup blízko galaktického centra – jako například ESO 520-21 – obzvláště nesnadné k pozorování.
Kulová hvězdokupa ESO 520-21 leží v souhvězdí Hadonoše, v blízkosti nebeského rovníku. Hadonoš byl jedním ze 48 souhvězdí zahrnutých ve spisech ze druhého století, jejichž autorem byl egyptský astronom Ptolemaios. Patří mezi všech 88 souhvězdí oficiálně uznaných Mezinárodní astronomickou unií.
Zdroj: https://phys.org/news/2021-09-hubble-captures-cluster-heart-milky.html a https://www.universetoday.com/152737/no-news-here-just-a-beautiful-globular-cluster-captured-by-hubble-that-is-all/
autor: František Martinek