Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Toto jiskrné hvězdné pole zachycené pomocí kamer Wide Field Camera 3 (WFC-3) a Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST obsahuje kulovou hvězdokupu ESO 520-21 (rovněž známou jako Palomar 6). Hustě zaplněné zhruba kulové uskupení hvězd, nacházející se blízko centra Mléčné dráhy, kde mezihvězdný plyn a prach absorbují světlo hvězd, dělají pozorování mnohem náročnější.
Tato nádherná a starodávná kulová hvězdokupa je od Země vzdálena 25 000 světelných roků. Stáří hvězdokupy astronomové určili na 12,4 miliardy roků. Kulové hvězdokupy jsou seskupení těsně svázaných hvězd obíhajících kolem center galaxií. Astronomové je považují za přírodní laboratoře, které umožňují studium vývoje hvězd a galaxií.
Mezihvězdná absorpce ovlivňuje některé vlnové délky světla mnohem více než jiné vlnové délky, mění barvy astronomických objektů způsobující jim, že se zdají být červenější než ve skutečnosti jsou. Astronomové označují tento proces jako „červenání světla“ a vytváří rozhodující vlastnosti kulových hvězdokup blízko galaktického centra – jako například ESO 520-21 – obzvláště nesnadné k pozorování.
Kulová hvězdokupa ESO 520-21 leží v souhvězdí Hadonoše, v blízkosti nebeského rovníku. Hadonoš byl jedním ze 48 souhvězdí zahrnutých ve spisech ze druhého století, jejichž autorem byl egyptský astronom Ptolemaios. Patří mezi všech 88 souhvězdí oficiálně uznaných Mezinárodní astronomickou unií.
Zdroj: https://phys.org/news/2021-09-hubble-captures-cluster-heart-milky.html a https://www.universetoday.com/152737/no-news-here-just-a-beautiful-globular-cluster-captured-by-hubble-that-is-all/
autor: František Martinek