Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Hubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
„V průběhu 21 let pořizovala tato přední astronomická kosmická observatoř ohromující a překrásné fotografie, které umožnily průkopnický výzkum napříč širokým spektrem astronomických disciplin,“ říká Charles Bolden, administrátor NASA, který byl pilotem raketoplánu, jež dopravil HST na oběžnou dráhu kolem Země. „Skutečnost, že HST dosáhl tohoto významného milníku při výzkumu vzdálené planety, je mimořádnou ukázkou jeho možností a odkazem na jeho nebývalé schopnosti.“
Ačkoliv je HST znám především díky svým úžasným snímkům vesmírných objektů, toto miliónté pozorování představuje spektroskopické měření, kdy světlo vyzařované objektem je rozloženo na základní spektrum. Charakter spektra může vést k odhalení chemického složení zdroje světla.
Miliónté pozorování HST se zaměřilo na exoplanetu HAT-P-7b, což je obří plynná planeta větší než Jupiter, která obíhá kolem hvězdy teplejší než Slunce. HAT-P-7b známá též jako Kepler 2b, byla zkoumána astronomickou družicí NASA s názvem Kepler, která je určena k pátrání po exoplanetách. Po objevu byla planeta dále studována pozemskými dalekohledy. Do výzkumu se zapojil i Hubblův kosmický dalekohled, jehož schopnosti byly využity k analýze chemického složení planetární atmosféry.
„Pátrali jsme především po přítomnosti vodní páry. Jedná se o mimořádně přesná pozorování, jejichž analýza bude trvat několik měsíců, než dostaneme odpověď na naši otázku,“ říká Drake Deming (University of Maryland a NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, USA). „HST předvedl, že je ideálním zařízením pro určování charakteristických vlastností atmosfér exoplanet a my netrpělivě čekáme, co se dozvíme a co nám toto zatím poslední pozorování odhalí.“
„Tento napínavý soubor pozorování při hledání vodní páry v atmosféře planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce je pokládán za základ pro další výzkumy, k nimž bude využit nový kosmický dalekohled s názvem James Webb Space Telescope, jehož parametry poskytnou mnohem lepší možnosti pro hledání kapalné vody na blízkých exoplanetách, která je nezbytným předpokladem pro případný mimozemský život,“ říká Matt Mountain, ředitel STScI.
Hubblův kosmický teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Objevy, které byly učiněny jeho prostřednictvím, způsobily doslova revoluci ve všech oblastech astronomických pozorování výzkumem planet počínaje a kosmologií konče. Během pozorování bylo shromážděno více než 50 terabytů informací. Archiv těchto dat je k dispozici vědcům i veřejnosti na adrese http://hla.stsci.edu/.
Pomyslné počítadlo na palubě HST zaznamenávalo každé pozorování astronomických objektů od vypuštění na oběžnou dráhu. K milióntému pozorování byla použita kamera WFC3 (Wide Field Camera 3), pracující v oblasti viditelného a infračerveného světla. Na palubu kosmického dalekohledu byla nainstalována kosmonauty v rámci servisní mise SM4 v květnu 2009.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2011/22/full/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí