Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Hubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
„V průběhu 21 let pořizovala tato přední astronomická kosmická observatoř ohromující a překrásné fotografie, které umožnily průkopnický výzkum napříč širokým spektrem astronomických disciplin,“ říká Charles Bolden, administrátor NASA, který byl pilotem raketoplánu, jež dopravil HST na oběžnou dráhu kolem Země. „Skutečnost, že HST dosáhl tohoto významného milníku při výzkumu vzdálené planety, je mimořádnou ukázkou jeho možností a odkazem na jeho nebývalé schopnosti.“
Ačkoliv je HST znám především díky svým úžasným snímkům vesmírných objektů, toto miliónté pozorování představuje spektroskopické měření, kdy světlo vyzařované objektem je rozloženo na základní spektrum. Charakter spektra může vést k odhalení chemického složení zdroje světla.
Miliónté pozorování HST se zaměřilo na exoplanetu HAT-P-7b, což je obří plynná planeta větší než Jupiter, která obíhá kolem hvězdy teplejší než Slunce. HAT-P-7b známá též jako Kepler 2b, byla zkoumána astronomickou družicí NASA s názvem Kepler, která je určena k pátrání po exoplanetách. Po objevu byla planeta dále studována pozemskými dalekohledy. Do výzkumu se zapojil i Hubblův kosmický dalekohled, jehož schopnosti byly využity k analýze chemického složení planetární atmosféry.
„Pátrali jsme především po přítomnosti vodní páry. Jedná se o mimořádně přesná pozorování, jejichž analýza bude trvat několik měsíců, než dostaneme odpověď na naši otázku,“ říká Drake Deming (University of Maryland a NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, USA). „HST předvedl, že je ideálním zařízením pro určování charakteristických vlastností atmosfér exoplanet a my netrpělivě čekáme, co se dozvíme a co nám toto zatím poslední pozorování odhalí.“
„Tento napínavý soubor pozorování při hledání vodní páry v atmosféře planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce je pokládán za základ pro další výzkumy, k nimž bude využit nový kosmický dalekohled s názvem James Webb Space Telescope, jehož parametry poskytnou mnohem lepší možnosti pro hledání kapalné vody na blízkých exoplanetách, která je nezbytným předpokladem pro případný mimozemský život,“ říká Matt Mountain, ředitel STScI.
Hubblův kosmický teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Objevy, které byly učiněny jeho prostřednictvím, způsobily doslova revoluci ve všech oblastech astronomických pozorování výzkumem planet počínaje a kosmologií konče. Během pozorování bylo shromážděno více než 50 terabytů informací. Archiv těchto dat je k dispozici vědcům i veřejnosti na adrese http://hla.stsci.edu/.
Pomyslné počítadlo na palubě HST zaznamenávalo každé pozorování astronomických objektů od vypuštění na oběžnou dráhu. K milióntému pozorování byla použita kamera WFC3 (Wide Field Camera 3), pracující v oblasti viditelného a infračerveného světla. Na palubu kosmického dalekohledu byla nainstalována kosmonauty v rámci servisní mise SM4 v květnu 2009.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2011/22/full/
autor: František Martinek