Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Astronomové informovali, že Hubblův kosmický dalekohled HST je nyní observatoří, která podstoupila „omlazovací kůru“. Po několikatýdenních prověrkách byly publikovány první snímky, na jejichž pořízení se podílely čtyři ze šesti vědeckých přístrojů na palubě HST.
Obrázek v úvodu článku představuje nové barevné pohledy v podobě snímků na různých vlnových délkách, které zachycují galaxie, hustou kulovou hvězdokupu, tajuplné „sloupy stvoření“ či mlhovinu „Motýlek“. Soustava nových přístrojů na HST umožňuje studovat vesmír napříč širokým spektrem elektromagnetického záření – od ultrafialového světla až po oblast blízkého infračerveného záření. Kromě toho astronomové uvolnili spektroskopická pozorování, která studovala záření, přicházející ze vzdáleností několika miliard světelných let, díky čemuž vědci mohou zkoumat strukturu vesmíru a mapovat rozložení chemických prvků, které jsou mj. základními složkami pozemského života.
„Toto je okamžik nového začátku pro Hubblův kosmický dalekohled,“ říká Ed Weiler (Science Mission Directorate, NASA Headquarters, Washington). „Teleskop podstoupil omlazovací kůru a nyní je podstatně výkonnější než kdykoliv předtím. Je dobře vyzbrojen a připraven pro výzkum v průběhu dalších deseti let.“
Nové přístroje jsou mnohem citlivější, a proto budou pozorování z HST výrazně kvalitnější. Přístroje jsou schopny komplexního pozorování za mnohem kratší časový úsek, než tomu bylo u předcházející generace kamer. Dnešní astronomie z HST bude podstatně výkonnější, než tomu bulo kdykoliv předtím.
„Už se nemusíme strachovat, jak dopadnou první snímky pořízené pomocí nové kamery Wide Field Camera 3 (WFC3), opravené kamery Advanced Camera for Surveys (ACS), či jak budou vypadat první spektra, pořízená přístroji Cosmic Origins Spectrograph (COS) či Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS),“ říká Keith Noll, vedoucí týmu Space Telescope Science Institute v Baltimore, který plánoval provedení prvních pozorování. „Cílové objekty jsme vybrali za účelem předvedení velkého rozsahu schopností naší opravené kosmické observatoře.“
Tyto výsledky jsou přesvědčivým důkazem úspěchu servisní mise raketoplánu STS-125 z května letošního roku, která přivedla kosmickou observatoř na vrchol jejího vědeckého výzkumu. Dva nové přístroje byly na HST nainstalovány – WFC3 a COS, další dva – ACS a STIS – byly opraveny na palubě raketoplánu. Odborníci rovněž oznámili, že spektrometr Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) byl převeden do operačního stavu po třech měsících kalibrací a zkoušek.
Během posledních tří měsíců technici a inženýři Space Telescope Science Institute a Goddard Space Center zaostřovali, prověřovali a kalibrovali jednotlivé přístroje. HST je nyní nejkomplexnější kosmickou observatoří, jaká kdy byla vypuštěna. Astronauti provedli při servisní misi doslova „velkou chirurgii“ na jednotlivých systémech 19 let staré observatoře. Fáze zkoušek a kalibrací byla nakrátko přerušena 23. července 2009, kdy HST pozoroval planetu Jupiter následně po kolizi s neočekávanou kometou.
HST nyní zahajuje fázi komplexních vědeckých pozorování. Požadavky na pozorovací čas budou jistě velmi četné. Pozorování budou pokrývat rozsah od studia objektů Kuiperova pásu na vnějším okraji naší Sluneční soustavy až po výzkum vzniku planet v okolí jiných hvězd než Slunce a zjišťování složení a struktury atmosfér exoplanet. Jsou zde rovněž ambiciózní plány zahrnující pořízení vůbec nejhlubšího portrétu vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření k odhalení doposud nepozorovaných mladých galaxií, které existovaly, když stáří vesmíru nebylo ještě ani 500 miliónů roků.
Jednotlivé nové snímky si můžete ve velkém rozlišení prohlédnout na adrese: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/image/a/
Zdroj: http://www.hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/25/full/
autor: František Martinek