Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Nové fotografie pořízené nedávno pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytily vzácnou událost – přechod tří největších Jupiterových měsíců přes pruhovanou tvář obří plynné planety. HST pořídil řadu snímků úkazu, který zachycuje v akci především tři měsíce: Europu, Callisto a Io.
Kolem planety Jupiter obíhají čtyři tzv. Galileovské měsíce pojmenované v 17. století na počest astronoma Galileo Galilei, který je objevil. Kolem planety oběhnou v intervalu od 2 do 17 dnů. Měsíce mohou být často spatřeny při přechodu přes kotouček planety Jupiter, kdy vrhají stíny na jeho vrstevnatou oblačnost. Nicméně spatřit najednou tři měsíce přecházející přes tvář Jupitera ve stejném okamžiku je výjimečné a dochází k tomu pouze jednou za deset až dvacet let.
Snímky vlevo ukazují pozorování z HST na počátku úkazu. Nejvíce vlevo je měsíc Callisto, vpravo pak měsíc Io. Stíny měsíců Callisto, Io a Europa leží v řadě zleva doprava. Samotný měsíc Europa není na prvním snímku zachycen. Jednotlivé měsíce a jejich stíny jsou na fotografiích dobře označeny.
Fotografie vpravo zachycují konec úkazu přibližně o 40 minut později. Europa vstupuje do záběru v levém dolním rohu a pomalu se pohybuje společně s měsícem Callisto. Mezitím Io – který obíhá podstatně blíže k Jupiteru, a tak se pohybuje mnohem rychleji – se přibližuje k východnímu (pravému) okraji planety. Zatímco pohybující se stín měsíce Callisto je jen obtížně pozorovatelný, stín měsíce Io se promítá na povrch Jupiteru při východním okraji a stín Europy vstupuje na západní okraj planety.
Měsíce planety Jupiter mají velmi charakteristické barvy. Hladký ledový povrchu Europy je žluto-bílý, měsíc Io má oranžový povrch pokrytý vulkanickou sírou a Callisto, který má jeden z nejstarších a nejvíce kráterovaných povrchů ve Sluneční soustavě, má nahnědlou barvu.
Fotografie Jupitera a jeho měsíců byly pořízeny kamerou WFC 3 (Wide Field Camera 3) ve viditelném světle dne 23. ledna 2015. Zatímco HST zachytil tyto měsíce ve vysoké ostrosti obrazu, úkaz byl pozorovatelný i malými astronomickými dalekohledy.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/news/heic1504/
autor: František Martinek