Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.
Budoucí katastrofická událost s Velkým Magellanovým oblakem může probudit dřímající supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, která může začít pohlcovat okolní plyn a mohla by zvýšit svoji velikost až desetkrát.
Když se bude intenzivně krmit, bude znovu aktivní černá díra produkovat vysokoenergetické záření a tento kosmický ohňostroj může mít nepříznivý vliv na pozemský život. Astronomové se rovněž domnívají, že je zde určitá šance na to, že kolize vymrští naši Sluneční soustavu vysokou rychlostí do okolního kosmického prostoru.
Informace o tomto objevu byly publikovány 4. 1. 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Galaxie jako naše Mléčná dráha jsou obklopeny skupinou malých satelitních galaxií, které obíhají kolem nich podobným způsobem, jako včely krouží kolem úlu. Typicky mají tyto satelitní galaxie nerušený život a obíhají kolem mateřských galaxií po mnoho miliard roků. Nicméně čas od času mohou zamířit do centrálních oblastí, kde se srazí a splynou s mateřskou galaxií.
Velký Magellanův oblak je nejjasnější satelitní galaxií Mléčné dráhy a do našeho sousedství vstoupila teprve zhruba před 1,5 miliardou roků. Od naší Galaxie je vzdálena 163 000 světelných let. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že LMC buď oběhne Mléčnou dráhu za několik miliard roků nebo vzhledem k tomu, že obíhá tak rychle, unikne z jejího gravitačního působení.
Nicméně z nedávných měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát více temné hmoty, než se doposud předpokládalo. Astronomové říkají, že jelikož má LMC více temné hmoty, než se předpokládalo, může být odsouzen ke vzájemné kolizi s naší Galaxií.
Výzkumný tým pod vedením vědců z Durham University's Institute for Computational Cosmology spolupracující s University of Helsinki ve Finsku využil k předpovědi srážky simulaci EAGLE na superpočítači, která počítá budoucí vývoj galaxií.
Marius Cautun, hlavní autor článku a postgraduální student na Durham University's Institute for Computational Cosmology, říká: „Ačkoliv dvě miliardy roků je neobyčejně dlouhá doba ve srovnání s lidským životem, je to velmi krátké časové období v porovnání s kosmickým věkem. Zánik Velkého Magellanova oblaku při pohlcení naší Galaxií způsobí pohromu i v Mléčné dráze, probudí k životu supermasivní černou díru sídlící v jejím centru a učiní z ní aktivní galaktické jádro neboli kvasar.“
„Tento útvar bude generovat mohutné výtrysky (tzv. jety) záření o vysokých energiích vycházející z oblasti v blízkosti černé díry. Zatímco výtrysky nebudou mít vliv na Sluneční soustavu, je zde určitá pravděpodobnost, že by kolize dvou galaxií mohla naši soustavu doslova vykopnout z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru,“ dodává Marius Cautun.
Kolize naší Galaxie s Velkým Magellanovým oblakem může být podle astronomů velmi působivá. Carlos Frenk, spoluautor studie a ředitel Institute for Computational Cosmology, Durham University, k tomu dodává: „Vesmír je nádherný; stále se vyvíjí a často v něm dochází téměř k násilnickým událostem, jako je blížící se srážka s Velkým Magellanovým oblakem.“
Podle astronomů může mít srážka dvou galaxií z kosmického hlediska dlouhodobé trvání. Předpokládá se, že naše Galaxie zažila již několik srážek s galaxiemi o malých hmotnostech.
Zdroj: https://phys.org/news/2019-01-catastrophic-galactic-collision-solar-space.html a https://www.sciencealert.com/an-incoming-galaxy-could-boot-our-solar-system-out-of-the-milky-way
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí