Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální nebo korové magnetické pole) objevenými na jižní polokouli Marsu silně ovlivňují utváření a vlastnosti diskrétních polárních září na rudé planetě. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře, zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, mimořádný vědecký pracovník University of Iowa Department of Physics and Astronomy.
Fyzikové pod vedením University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii fyzikové zkoumali diskrétní auroru, světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Zatímco astronomové věděli o diskrétní auroře na Marsu – která se rovněž vyskytuje na Zemi – byli zmateni tím, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře, rovněž nazývané jako severní a jižní záře na naší planetě.
Místo toho fyzikové oznámili, že diskrétní aurora na Marsu je řízena na základě interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v oblasti jižních planetárních šířek na Marsu. Je přirozené, že tyto místní interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli generovanými v kůře, které vedou ke vzniku diskrétní aurory, astronomové objevili.
„Máme první detailní studii pohlížející na to, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř regionu silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo regiony silného krustálního magnetického pole závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“
Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.
„Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.
Zdroj: https://scitechdaily.com/physicists-explain-mysterious-discrete-aurora-on-mars/
autor: František Martinek