Experiment odhalil, že pozemští mikrobi by zřejmě na Marsu zahynuli

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminaci rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes.

V říjnu 2015 odstartoval obří výzkumný balón nesoucí experiment NASA a vystoupal do výšky 31 kilometrů nad zemským povrchem. Jeho cílem bylo určení pravděpodobného osudu bakteriálních černých pasažérů na budoucích kosmických lodích směřujících k Marsu. Na základě výzkumu vědci zjistili, že v průběhu několika dnů bezprostředního vystavení záření bude obrovská většina bakterií zničena na povrchu Marsu ultrafialovým zářením ze Slunce.

Experiment Exposing Microorganisms in the Stratosphere, zkráceně E-MIST, jehož vedoucím byl  David J. Smith, NASA's Ames Research Center, Silicon Valley, nesl vzorky velmi odolných mikrobů v ochranném, nečinném stavu (tzv. endospory), který některé bakterie zaujmou, když je okolní prostředí nepříznivé. Jejich vystavení drsným podmínkám v zemské stratosféře poskytne dobré napodobení povrchu Marsu, protože obě oblasti jsou podobně stresující pro život, jak jej známe na Zemi: panuje zde extrémní zima a sucho, nízký atmosférický tlak a nelítostné záření.

Když byly bakteriální vzorky dopraveny na padáku zpět na zemský povrch k analýze, vědecký tým zjistil, že již po osmi hodinách, kdy byly vzorky vystaveny nepříznivým podmínkám, 99,999 % bakterií zahynulo. Výzkumníci prověřili geny bakterií, které přežily velký nápor ultrafialového záření nad ochrannou vrstvou zemské atmosféry a objevili několik malých odlišností v jejich DNA ve srovnání s populací stejných bakterií, které byly uchovávány na Zemi. Výsledky napovídají, že pokud se mikrobi svezou uchyceni na kosmické sondě k Marsu, zvládnou přežít tuto cestu jen tehdy, pokud by mohli teoreticky prodělat genetické změny. Avšak budou ještě potřeba další studie k určení, jestli tyto mutace budou mít nějaké následky pro bakterie nebo jejich schopnost přežít.

„Další názor na zvážení je, že jsme při tomto letu testovali pod zátěží pouze jeden druh bakterií Bacillus pumilus,“ říká David J. Smith. „Bude potřeba pokračovat ve výzkumu různých druhů při dalších testech; jen tak můžeme zjistit, jestli každý druh zahyne stejně rychle. A co takhle mikrobi pod hromadou mrtvých endospor nebo endospory pokryté prachem? Nevíme. To bude námět pro budoucí lety balónu k vědeckým účelům.“

Experiment E-MIST byl uskutečněn v součinnosti s NASA Balloon Program Office, pod vedením agentury Wallops Flight Facility, Virginia. E-MIST byl financován prostřednictvím Core Technical Capabilities Special Studies na Kennedy Space Center, Florida a Space Biology Project, Ames Research Center. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Astrobiology.

Zdroj: https://phys.org/news/2017-03-nineteen-miles-reveals-earth-microbes.html a https://www.nasa.gov/feature/ames/nineteen-miles-up-experiment-reveals-earth-microbes-likely-fate-on-mars

autor: František Martinek