Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Astronomové objevili extrasolární planetu, jejíž hmotnost pouze 3krát převyšuje hmotnost naší Země. Rovněž hvězda, kolem níž planeta obíhá, není příliš velká. Její hmotnost je odhadována pouze na jednu dvacetinu hmotnosti našeho Slunce (5 až 6 % hmotnosti Slunce). To je pro astronomy důkazem, že i kolem hvězd o malé hmotnosti mohou obíhat planety velikosti Země.
„Náš objev napovídá, že dokonce hvězdy s nejnižší možnou hmotností mohou mít kolem sebe planety,“ říká David Bennett (University of Notre Dame), vedoucí mezinárodního výzkumného týmu. „Žádnou exoplanetu jsme doposud neobjevili na dráze kolem malé hvězdy, jejíž hmotnost je menší než přibližně 20 % hmotnosti Slunce. Avšak současný objev naznačuje, že i malé hvězdy mohou mít své planety.“
Astronomové použili k objevu exoplanety techniku, označovanou jako gravitační mikročočka. Touto metodou mohou být teoreticky objeveny planety o hmotnosti 10krát menší než hmotnost Země.
Technika gravitační mikročočky, která vychází z Einsteinovy obecné teorie relativity, spočívá v pozorování jasnějších hvězd, před nimiž prochází slabší hvězda (Země, bližší i vzdálenější hvězda musí být v jedné přímce). Gravitace bližší hvězdy funguje jako čočka, podobně jako obrovské zvětšovací sklo, což se projeví krátkodobým zjasněním vzdálenější hvězdy. Pokud kolem bližší hvězdy obíhá planeta, rovněž její přítomnost se projeví na změně jasnosti vzdálenější hvězdy, tj. na průběhu světelné křivky.
„Tento objev demonstruje citlivost metody gravitační mikročočky při objevování exoplanet o malé hmotnosti. Doufáme, že se nám podaří v blízké budoucnosti objevit první planetu mimo Sluneční soustavu, jejíž hmotnost bude srovnatelná se Zemí,“ dodává Bennett.
V souladu se standardní nomenklaturou obdržela hvězda, kolem níž obíhá nově objevená planeta, označení MOA-2007-BLG-192L. Pro pojmenování exoplanety se používá stejné označení, pouze se k označení hvězdy přidává malé písmeno b (v případě dalších objevených exoplanet u stejné hvězdy pak písmena c, d atd.), v tomto případě je to MOA-2007-BLG-192Lb.
Objekt MOA-2007-BLG-192L se nachází ve vzdálenosti 3 000 světelných let a je klasifikován buď jako málo hmotná vodíková hvězda, v jejímž nitru probíhají termonukleární reakce podobně jako v jádru našeho Slunce nebo se jedná o hnědého trpaslíka, což je objekt podobný hvězdě, avšak vzhledem k malé hmotnosti v jeho nitru termonukleární reakce neprobíhají. Hmotnostně leží někde mezi malou hvězdou a velkou planetou.
Planeta obíhá kolem hvězdy ve vzdálenosti, rovnající se přibližně vzdálenosti Venuše od Slunce. Protože její mateřská hvězda MOA-2007-BLG-192L vyzařuje 3000krát až miliónkrát méně energie než Slunce, horní vrstvy atmosféry objevené exoplanety mohou být studenější než povrch Pluta. Silné gravitační pole planety je však schopné si udržet poměrně hustou atmosféru. Povrchová teplota může být podobná teplotě na Zemi v důsledku zahřívání nitra díky radioaktivnímu rozpadu prvků.
David Bennett za podpory National Science Foundation (NSF) provedl průkopnické práce při využití techniky gravitační mikročočky pro objevování exoplanet o malé hmotnosti. V rámci celosvětové spolupráce se podílel na objevu exoplanet, které se svými hmotnostmi blíží velikosti Země. Doposud bylo objeveno 294 exoplanet, většinou srovnatelných s planetou Jupiter. Na metodu gravitační mikročočky zatím připadá 7 objevů.
„Tento objev je velmi důležitý, protože z něj vyplývá, že planety o hmotnosti Země se mohly zformovat i v okolí hvězd o malé hmotnosti, které jsou ve vesmíru velmi běžné,“ říká Michael Briley, astronom NSF. „Je to další důležitý krok při hledání terestrických planet, nacházejících se v tzv. zónách života v okolí hvězd, což není možné zvládnout bez široké mezinárodní spolupráce jak profesionálních astronomů, tak astronomů-amatérů, kteří se věnují registrování těchto výjimečných signálů.“
Dosavadním rekordmanem – pokud se jedná o nejmenší exoplanetu – bylo těleso s označením GJ-436c, nacházející se ve vzdálenosti 30 světelných let od Země. Hmotnost této exoplanety byla určena přibližně na 5 hmotností Země.
Zdroj: http://www.physorg.com/news131631686.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí