Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Velký mezinárodní tým astronomů zjistil, že kolem trpasličí planety Quaoar existuje ještě druhý prstenec. Ve své studii, přijaté k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics, skupina objevila druhý prstenec, zatímco studovali první, již dříve známý prstenec. Quaoar je trpasličí planeta v Kuiperově pásu. Objevili ji astronomové Michael Brown a Chad Trujillo v roce 2002. Od té doby studie ukázaly, že má průměr přibližně 1 110 km, což je přibližně polovina velikosti Pluta. Vědci také zjistili, že má na povrchu vodní led a vykazuje známky kryovulkanismu. Má také malý měsíc jménem Weywot. Trpasličí planeta i její měsíc jsou pojmenováni po indiánských mytologických postavách.
V únoru tohoto roku byl kolem Quaoaru objeven prstenec, který zpochybnil teorie o tom, jak prstencové systémy a měsíce vznikají. V tomto novém úsilí výzkumný tým našel druhý prstenec. Oba prstence leží za hranicí Rocheovy meze, což je v rozporu s teoriemi, které popisují, jak se měsíce a prstence tvoří. Dříve se výzkumníci domnívali, že materiál v rámci Rocheovy meze by se měl roztrhnout slapovými silami, což znamená, že by se měl vytvořit prstenec. Materiál mimo Rocheův limit by podle teorie měl splynout a vytvořit měsíc. Proč tomu tak není u Quaoaru, není známo. Některé vědce to vedlo k tomu, že začali zpochybňovat takové teorie. Jiní naznačují, že prstence se mohly vytvořit kvůli poloze měsíčku Weywot.
Žádný z těchto dvou prstenců není viditelný běžným dalekohledem; oba byly nalezeny nepřímo, když Quaoar náhodou prošel přes světlo vzdálených hvězd za ním. Stmívání hvězdného světla určitým způsobem odhalilo přítomnost jednoho prstence loni v únoru. Když nedávno došlo k dalšímu zákrytu, vědci byli připraveni a namířili své zařízení na trpasličí planetu a její nově nalezený prstenec. Byli schopni se o obou dozvědět více – zjistili například, že prstenec má husté jádro, které je široké jen několik kilometrů. Plánují studovat druhý prstenec během budoucích zákrytů.
Popis k úvodnímu obrázku: Znázornění výsledků pozorování v podobě tvaru trpasličí planety Quaoar (uprostřed) a detekce dvou prstenců Q1R (vnější prstenec) a Q2R (vnitřní prstenec). Červené segmenty odpovídají chybovým úsečkám při konkrétních událostech. Dráha Q1R je určena ze současného přizpůsobení pomocí současné práce a předchozích detekcí z let 2018, 2019, 2020 a 2021 podle Morgada et al. (2023). Řešení pro dráhu nového prstence Q2R předpokládá, že tento prstenec je koplanární a soustředný s Q1R. Střední část grafu (zákryt pevným tělesem) je zvětšena. Žlutě zobrazujeme rezonanci 1/3 SOR s Quaoarem a modrozelenou rezonanci 5/7 SOR. Fialová elipsa představuje 6/1 MMR s Weywotem (s ohledem na periodu rotace s dvojitým vrcholem) a zelená elipsa představuje očekávaný Rocheův limit. Šipka ukazuje pohyb hvězdy vzhledem ke Quaoaru. Poznámka: orbitální poloměr dráhy měsíce Weywot je asi třikrát větší než u Q1R, a proto není v tomto vyobrazení znázorněna.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-04-dwarf-planet-quaoar.html
autor: František Martinek