O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.


VLT odhalil bezprostřední okolí dospívající hvězdy.
S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.
Astronomové podrobně zkoumali objekt označený jako MWC 147, který leží přibližně 2600 světelných let od Slunce v souhvězdí Monoceros (Jednorožec). MWC 147 náleží do skupiny Herbig Ae/Be, tzn. že se jedná o hvězdy několikrát hmotnější než Slunce, jež díky pohlcování materiálu z okolí neustále přibírají na hmotnosti.
MWC 147 je hvězda stará necelého půl miliónu let a srovnáme-li tento věk se stářím našeho Slunce, které má nyní 4,6 miliardy let, jedná se vlastně o jednodenní mimino [1].
Stefan Kraus, Thomas Preibisch a Keiichi Ohnaka použili sestavu čtyř 8,2 metrových dalekohledů VLT a k pozorování využili světlo ze dvou až tří těchto dalekohledů, napojených na přístroje MIDI a AMBER.
„Při pozorování MWC 174 pomocí VLTI/MIDI a VLTI/AMBER jsme zkombinovali snímky z blízké a střední infračervené oblasti. Poprvé jsme změřili velikost disku okolo hvězdy v takto velkém rozsahu vlnových délek [2],“ řekl Stefan Kraus, šéfredaktor publikovaných studií. „Různé vlnové délky odpovídají různým teplotám a umožňují nám poodhalit tvar disku ve větším měřítku. Na druhou stranu nám ale komplikují určení, jak se mění teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy.“
Blízká infračervená oblast odhalila až několik tisíc stupňů horký materiál v nejbližším okolí hvězdy, zatímco střední infračervená oblast ukázala dále od středu disku oblasti chladnější.
Pozorování ukázala, že teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy klesá mnohem prudčeji, než předpokládají současné modely. Většina blízkého infračerveného světla pochází z horkého materiálu ve vzdálenosti menší než 1-2 AU (1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Z důvodu silného záření však v takovéto vzdálenosti od hvězdy nemůže existovat, neboť by se zahřál a zničil.
„Abychom zcela porozuměli našim pozorováním, provedli jsme podrobné výpočty a dospěli k závěru, že jsme jednak pozorovali vnější prachový disk, ale také silnou emisi pocházející z horkého plynu ve vnitřním disku,“ vysvětluje Kraus. „Disk okolo hvězdy nepovažujeme za pasivní, ale za aktivní a my tak pozorujeme hmotu, která přechází z vnějšího disku ke vznikající hvězdě.“
Model, který nejlépe odpovídá pozorování, předpokládá, že se disk rozprostírá do vzdálenosti 100 AU od svého středu. Hvězda v centru disku nabírá hmotnost rychlostí sedmi miliontin hmotnosti Slunce za rok.
„Naše pozorování ukazuje sílu VLT při zkoumání vnitřní struktury disků mladých hvězd a odhaluje, jak hvězdy dosahují svých konečných hmotností,“ říká Stefan Kraus.
Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-03-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-03-08.html
autor: Tomáš Mohler
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí