V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Pomocí kamery Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco o průměru 4 metry, který je vybudován na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory, byl pořízen působivý detailní snímek spirální galaxie s příčkou s označením Messier 83 (zkráceně M83). Nádherný snímek zachycuje galaxii, která je od nás vzdálená 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Hydry. Její spirální ramena jsou lemována tmavými liniemi prachu a jsou doslova „posypána“ načervenalými oblaky plynného vodíku, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.
Galaxie Messier 83 byla objevena v roce 1752. Vůči nám je orientována tak, že je k nám při pohledu ze Země téměř zcela natočena z profilu – sledujeme ji při pohledu od jejího pólu. Znamená to, že astronomové mohou pozorovat její spirální strukturu v nevídaných detailech.
Galaxie známá rovněž pod označením M83, Jižní vírová galaxie nebo NGC 5236, má průměr zhruba 50 000 světelných roků, což znamená, že je v porovnání s naší Galaxií mnohem menší, má asi poloviční průměr než Mléčná dráha.
Galaxie M83 je prominentním členem skupiny galaxií známé jako skupina Centaurus A/M83 Group, která rovněž zahrnuje zaprášenou galaxii NGC 5128 a nepravidelnou galaxii NGC 5253, které jsou součástí této kupy galaxií.
K vytvoření nového působivého pohledu na galaxii použila Monika Soraisam z University of Illinois se svými spolupracovníky šest různých filtrů na kameře DECam.
Filtry umožnily astronomům udělat výběr, které vlnové délky světla dopřejí nejlepší pohled na oblohu. To je rozhodující pro vědecká pozorování, když astronomové požadují velmi specifické informace o objektu, ale také umožňují pořídit barevné snímky podobné tomu, který byl vytvořen v případě galaxie M83.
Pozorování nebeských objektů pomocí několika odlišných filtrů znamená, že tak mohou být studovány rozdílné detaily. Například tmavé úponky kroutící se napříč galaxií M83 jsou ve skutečnosti linie prachu, které blokují světlo hvězd. Naproti tomu shlukující se jasné červené skvrny jsou způsobeny žhnoucím horkým plynným vodíkem, který se ztotožňuje s centry vznikajících hvězd.
Prašné táhnoucí se proudy a dynamicky ionizovaný plyn mají odlišné teploty a jsou tudíž viditelné na rozdílných vlnových délkách.
Filtry dovolují pozorovaní odděleně na jednotlivých vlnových délkách a posléze získaná data zkombinovat do jednoho kompletního snímku. Celkem všech 163 jednotlivých expozicí pomocí kamery DECam, s celkovou dobou trvání expozice více než 11,3 hodiny, umožnilo vytvoření tohoto úchvatného portrétu galaxie M83.
„Pozorování galaxie Messier 83 jsou součástí stále pokračujícího programu za účelem vytvoření atlasu jevů proměnných v čase zahrnující jižní galaxie, připravovaného pro Rubin Observatory’s Legacy Survey of Space and Time,“ říká Monika Soraisam.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/dark-energy-camera-messier-83-09337.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí