Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Mezinárodní tým astronomů z Itálie, Německa a Francie zjistil, že den na Venuši (doba, za kterou se planeta jednou otočí kolem své osy) je nepatrně delší, než se ještě nedávno předpokládalo. Vysvětlit tuto skutečnost se zatím nepodařilo. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Icarus.
První údaje o rotační periodě planety Venuše byly získány na základě výzkumů prováděných americkou sondou Magellan a ruskými sondami Veněra v 80. a 90. letech minulého století. Kosmické sondy pátraly pomocí radarů po změnách v rotaci Venuše na základě sledování výrazných detailů na reliéfu planety. Po zpracování těchto údajů se astronomům podařilo zjistit, že doba jedné otočky Venuše kolem rotační osy je značně dlouhá a dosahuje hodnoty (243,0185 ± 0,0001) pozemského dne, tj. zhruba 8 měsíců.
K dalšímu určení rotační periody Venuše byly využity údaje získané evropskou kosmickou sondou Venus Express, kterou vypustila 9. 11. 2005 Evropská kosmická agentura ESA a která stále pracuje na oběžné dráze kolem planety. Pomocí spektrometru VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer), který je umístěn na palubě kosmické sondy a který je schopen proniknout skrz hustou atmosféru a oblačnost až k povrchu planety, bylo možné znovu určit přesné polohy vybraných míst na povrchu Venuše a porovnat tyto údaje s dřívějšími měřeními.
Na základě těchto srovnání bylo zjištěno, že planeta Venuše rotuje v současné sobě pomaleji, než se doposud soudilo. Délka dne je tedy zhruba o 6,5 minuty delší a odpovídá hodnotě (243,023 ± 0,002) pozemského dne.
Příčiny tohoto rozdílu zatím nejsou známy. Vědci předpokládají, že proměnná délka rotační periody Venuše je svázána se změnou přírodních podmínek na povrchu planety, jako je například převládající směr větrů. Na Zemi tyto variace vedou k tomu, že se délka dne během roku mění přibližně v rozsahu jedné milisekundy. Některé variace délky dne mohou být závislé rovněž na dlouhodobých vlivech.
Venuše byla dlouho považována za „sestru“ Země nejen vzhledem k podobné velikosti. Ještě koncem 19. století se někteří astronomové domnívali, že na Venuši je sice tepleji, ale že nic nebrání tomu, aby na jejím povrchu existoval rozvinutý život. Dnes víme, že současné podmínky na Venuši jsou velmi nepřátelské jakémukoliv životu – panují zde vysoké teploty a tlak, schází voda a kyslík …
Určení rotační periody Venuše bylo dlouhou dobu nemožné. Při pohledu ze Země astronomové neviděli pomocí dalekohledu na povrchu planety žádné výrazné útvary, které by měnily svoji polohu v závislosti na rotaci Venuše. Tato skutečnost dokonce vedla k závěru, že celý povrch Venuše může být pokryt souvislým oceánem. Teprve později bylo zjištěno, že planeta Venuše je obklopena velice hustou atmosférou a zahalena do souvislé vrstvy oblačnosti, která znemožňuje sledování útvarů na povrchu planety. Radarová pozorování byla nakonec úspěšná a Venuše tak vydala jedno ze svých tajemství.
Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49952
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí