Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.
Alexis Rodriguez a jeho spolupracovníci analyzovali mapy povrchu Marsu, vytvořili kombinovaný snímek na základě dřívějších misí k rudé planetě a identifikovali impaktní kráter, který by mohl být důsledkem kolize planety s asteroidem za vytvoření vln megatsunami. Kráter – který je pojmenován Pohl – má průměr zhruba 110 kilometrů a nachází se v oblasti nížin (Vastitas Borealis) na severní polokouli, které podle dřívějších studií mohly být pokryty oceánem, v oblasti zhruba 120 metrů pod její předpokládanou mořskou hladinou. Autoři se domnívají, že kráter Pohl mohl vzniknout před 3,4 miliardami roků na základě již dříve datovanými horninami do tohoto období.
Autoři uskutečnili simulaci kolize asteroidu a komety s tímto regionem za účelem zjištění, jaký typ impaktu mohl vytvořit kráter Pohl a zda tato událost mohla vést ke vzniku megatsunami. Zjistili, že simulace, které by vedly k vytvoření kráteru velikosti podobné kráteru Pohl, byly způsobeny buď asteroidem o průměru 5 kilometrů při setkání se silným pozemním odporem – při uvolnění energie 13 miliónů megatun TNT – nebo asteroid o průměru 3 kilometry při setkání se slabým pozemním odporem – při uvolnění energie 0,5 miliónu megatun TNT. Pro porovnání: množství energie uvolněné při explozi Car bomby, nejsilnější nukleární bomby doposud testované, dosáhlo přibližně 57 megatun TNT.
Obě simulace vedly k vytvoření kráteru o průměru 110 kilometrů a generování megatsunami, jehož vlny dosáhly dále než 1 500 kilometrů od středu místa impaktu. Analýza megatsunami způsobených při impaktu asteroidu o průměru 3 kilometry ukazuje, že tsunami mohlo dosahovat výšky až 250 metrů nad povrchem.
Autoři se domnívají, že následky navrhovaného impaktního kráteru Pohl mohly být podobné impaktu Chicxulub na Zemi, ke kterému podle dřívějších výzkumů došlo uvnitř regionu 200 metrů pod hladinou moře při generování kráteru s dočasným průměrem 100 kilometrů, což vedlo ke vzniku megatsunami vysokých 200 metrů nad zemským povrchem.
Zdroj: https://scitechdaily.com/major-asteroid-impact-may-have-caused-mars-megatsunami/ a https://www.nature.com/articles/s41598-022-18082-2
autor: František Martinek