Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Ve vesmíru jsme objevili již více než 5 400 exoplanet. Tyto světy sahají od horkých jupiterů, kteří těsně obíhají kolem svých hvězd, přes teplé oceánské světy až po studené plynné obry. I když víme, že tam jsou, moc toho o nich nevíme. Charakteristiky, jako je hmotnost a velikost, jsou poměrně snadno měřitelné, ale jiné vlastnosti, jako je teplota a složení atmosféry, to už je větší oříšek. Další generace dalekohledů se tedy pokusí zachytit tyto informace, včetně jednoho navrhovaného dalekohledu od Čínského národního úřadu pro vesmír.
Navrhovaný čínský kosmický dalekohled, známý jako mise Tianlin, by měl mít primární zrcadlo o průměru 6 metrů. To je zhruba velikost primárního zrcadla Webbova vesmírného dalekohledu. Cílem observatoře Tianlin bude studovat atmosféry potenciálně obyvatelných světů velikosti Země.
Je velmi obtížné studovat atmosféry vzdálených planet. Existuje jen několik případů exoplanet, které můžeme vidět přímo, a to jsou velcí plynní obři daleko od své hvězdy. Ještě jsme byli schopni vidět světy o velikosti Země dostatečně blízko k jejich hvězdě, aby byly v obyvatelné zóně. To nutně neznamená, že nemůžeme studovat jejich atmosféry, jen to musíme udělat nepřímo.
Jedním ze způsobů je, podívat se na spektrum světla z hvězdy, když planeta prochází před hvězdou. Planeta blokuje část světla hvězdy, a pokud má atmosféru, bude také blokovat část světla. Ale atmosféra bude blokovat pouze určité vlnové délky světla. Studiem světla absorbovaného atmosférou můžeme porozumět složení atmosféry, jako je přítomnost vodní páry nebo kyslíku. To je extrémně obtížné, protože jen nejmenší část světla hvězd projde atmosférou a dostane se k nám.
Návrh kosmického teleskopu Tainlin má jiný přístup. Namísto čekání, až planeta projde před svou hvězdou, by dalekohled Tainlin využíval koronograf. Toto je malá bariéra v zorném poli dalekohledu, která blokuje světlo hvězdy. Ke studiu atmosféry Slunce byly poprvé použity koronografy, které fungovaly jako jakési umělé zatmění Slunce. Blokováním přímého světla z hvězdy by mohl Tainlin lépe zachytit světlo z obíhajících planet. I kdyby byla planeta příliš malá na to, aby ji bylo možné zobrazit, mohl by Tainlin zachytit její spektrum.
Jak bylo nastíněno v nedávném dokumentu, mise Tainlin by mohla být připravena ke startu během příštích 10-15 let s náležitým financováním a mohla by během své pětileté mise pozorovat stovky světů podobných Zemi. Na základě simulací by mohla mise Tainlin pozorovat molekuly, jako je voda, kyslík, metan a dokonce i chlorofyl. Dohromady by to mohlo potvrdit přítomnost života na exoplanetách.
Návrh je stále ještě v rané fázi a existuje mnoho dalších plánovaných misí, jako je mise LUVIOR od NASA a mise PLATO a ARIEL Evropské kosmické agentury. Tento závod ve výzkumu exoplanet se chystá objevit nové Země a možná i mimozemský život. S Tainlinem Čína doufá, že jí zajistí, že se účastní závodu také.
autor: František Martinek