V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi – do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
Posádku třetí pilotované kosmické lodi v dosavadní historii čínské kosmonautiky tvoří trojice kosmonautů ve složení Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipeng. Jeden člen posádky vystoupí na krátkou dobu mimo palubu stanice. Další kosmonaut jej bude jistit z otevřeného výstupního otvoru v orbitálním modulu, připraven kdykoliv pomoci svému kolegovi. Třetí člen posádky se v tu dobu bude nacházet v návratové kabině kosmické lodi Shenzhou 7.
Při výstupu mimo loď bude mít kosmonaut na sobě čínský skafandr Feitian, druhý člen posádky bude využívat prověřený ruský skafandr Orlan. Na vývoji svého skafandru Čína pracovala 4 roky. Kromě zajištění životních podmínek kosmonauta skafandr zajišťuje ochranu před tzv. kosmickým smetím a nebezpečným kosmickým zářením.
V době kosmické vycházky bude podle oficiálních čínských informací rozmístěno na moři devět sledovacích námořních lodí a ve vzduchu bude 30 letounů. K výstupu by mělo dojít v pátek nebo v sobotu. Předpokládaná délka pobytu kosmonauta mimo loď je 40 minut.
Po startu se dostala kosmická loď na oběžnou dráhu ve výšce 200 až 345 km se sklonem k rovníku 43°. Pomocí raketového motoru byla provedena úprava dráhy – kosmická loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 345 km.
Předpokládaná doba letu je 3 až 4 dny.
Předcházející starty čínských kosmických lodí s posádkou se uskutečnily v letech 2003 a 2005. Čína nyní pracuje na vývoji výkonnější nosné rakety a modulové kosmické stanice.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n0809/24shenzhou7/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí