Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Zatímco seismometr na palubě sondy NASA s názvem InSight trpělivě čeká na další velké marsotřesení za účelem osvětlení nitra Marsu a pro definování struktury kůra-plášť-jádro, dva vědci – Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University a University of Maryland, College Park), vypracovali nový model týkající se stavby Marsu. Použili horniny z Marsu dopravené na Zemi prostřednictvím meteoritů a měření kosmických sond z oběžné dráhy k předpovědi hloubky hranice mezi kůrou a pláštěm. Dospěli k hodnotě 1 800 km pod povrchem rudé planety a byli schopni určit, že jádro obsahuje nevelké množství síry, kyslíku a vodíku.
Takashi Yoshizaki vysvětluje: „Znalosti složení a vnitřní struktury kamenných planet nám říkají něco o podmínkách v době jejich vzniku, jak a kdy se jádro oddělilo od pláště, a jaké bylo načasování a objem kůry extrahované z pláště.“
Dříve astronomové využívali rozdělení vzdáleností a oběžných period planet a jejich měsíců k určení velikosti, hmotnosti a hustoty těchto těles. Současné obíhající sondy poskytují větší detaily o tvaru a hustotě planet, avšak rozložení hustoty v jejich nitrech zůstává neznámé. Seismický profil planety poskytuje tento rozhodující pohled. Když se zachvěje kamenná planeta, zvukové vlny putují skrz její nitro rychlostmi ovlivňovanými jejich vnitřním složením a teplotou. Například výrazné rozdíly v hustotě kamene a železa způsobují, že zvukové vlny reagují odlišně a odhalují tak hluboké rozhraní mezi jádrem a pláštěm a další detaily v pravděpodobném složení těchto vrstev.
Koncem 19. století vědci vyslovili domněnku o kovovém jádru uvnitř Země, ale to bylo prokázáno až v roce 1914, kdy seismologové prokázali jeho existenci v hloubce 2 900 km. Seismologové odhalili strukturu nitra planety, která pomohla nalézt zdroje a porozumět podstatě zemětřesení. Čtyři lunární seismometry instalované posádkami programu Apollo stanovily měsíční strukturu jádro-plášť-kůra. Mars, druhá nejlépe prozkoumaná planeta, obdržela první seismometr jako součást mise InSight v polovině roku 2018.
Modely týkající se stavby planet jsou vyvíjeny na základě dat o povrchových horninách, fyzikálních pozorováních a chondritických meteoritech, prvotních stavebních blocích planet. Tyto meteority jsou směsí horniny a kovu, podobně jako planety, které jsou složeny z pevné látky vznikající procesem akrece v raném období sluneční mlhoviny. Odlišné proporce oxidů hořčíku, křemíku a železa a slitin železa a niklu vytvořily tyto tuhé látky.
Takashi Yoshizaki dodává: „Zjistili jsme, že jádro Marsu má zhruba pouhou jednu šestinu hmotnosti planety, zatímco u zemského jádra je to jedna třetina celkové hmotnosti planety.“ Tato zjištění jsou v souladu s tím, že Mars mající více atomů kyslíku než Země, menší jádro a rezavý povrch. Rovněž objevili vyšší množství těkavých prvků na Marsu, například se jedná o síru a draslík, avšak méně těchto prvků v porovnání s chondritickými meteority.
Seismometr na sondě NASA s názvem InSight bude přímo testovat tento nový model Marsu, když se mu podaří určit, jak hluboko se nachází rozhraní mezi jádrem a pláštěm rudé planety. Takovéto kompoziční modely Marsu a Země poskytnou vodítko k určení původu a podstaty planet a podmínek pro jejich obyvatelnost.
Zdroj: https://phys.org/news/2020-02-journey-center-mars-compositional-red.html a https://scitechdaily.com/journey-to-the-center-of-mars-investigating-the-composition-of-the-red-planet/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí