Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Cesta do středu Marsu – nový model stavby rudé planety

Cesta do středu Marsu – nový model stavby rudé planety

24.02.2020

Zatímco seismometr na palubě sondy NASA s názvem InSight trpělivě čeká na další velké marsotřesení za účelem osvětlení nitra Marsu a pro definování struktury kůra-plášť-jádro, dva vědci – Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University a University of Maryland, College Park), vypracovali nový model týkající se stavby Marsu. Použili horniny z Marsu dopravené na Zemi prostřednictvím meteoritů a měření kosmických sond z oběžné dráhy k předpovědi hloubky hranice mezi kůrou a pláštěm. Dospěli k hodnotě 1 800 km pod povrchem rudé planety a byli schopni určit, že jádro obsahuje nevelké množství síry, kyslíku a vodíku.

Takashi Yoshizaki vysvětluje: „Znalosti složení a vnitřní struktury kamenných planet nám říkají něco o podmínkách v době jejich vzniku, jak a kdy se jádro oddělilo od pláště, a jaké bylo načasování a objem kůry extrahované z pláště.“

Dříve astronomové využívali rozdělení vzdáleností a oběžných period planet a jejich měsíců k určení velikosti, hmotnosti a hustoty těchto těles. Současné obíhající sondy poskytují větší detaily o tvaru a hustotě planet, avšak rozložení hustoty v jejich nitrech zůstává neznámé. Seismický profil planety poskytuje tento rozhodující pohled. Když se zachvěje kamenná planeta, zvukové vlny putují skrz její nitro rychlostmi ovlivňovanými jejich vnitřním složením a teplotou. Například výrazné rozdíly v hustotě kamene a železa způsobují, že zvukové vlny reagují odlišně a odhalují tak hluboké rozhraní mezi jádrem a pláštěm a další detaily v pravděpodobném složení těchto vrstev.

Koncem 19. století vědci vyslovili domněnku o kovovém jádru uvnitř Země, ale to bylo prokázáno až v roce 1914, kdy seismologové prokázali jeho existenci v hloubce 2 900 km. Seismologové odhalili strukturu nitra planety, která pomohla nalézt zdroje a porozumět podstatě zemětřesení. Čtyři lunární seismometry instalované posádkami programu Apollo stanovily měsíční strukturu jádro-plášť-kůra. Mars, druhá nejlépe prozkoumaná planeta, obdržela první seismometr jako součást mise InSight v polovině roku 2018.

Modely týkající se stavby planet jsou vyvíjeny na základě dat o povrchových horninách, fyzikálních pozorováních a chondritických meteoritech, prvotních stavebních blocích planet. Tyto meteority jsou směsí horniny a kovu, podobně jako planety, které jsou složeny z pevné látky vznikající procesem akrece v raném období sluneční mlhoviny. Odlišné proporce oxidů hořčíku, křemíku a železa a slitin železa a niklu vytvořily tyto tuhé látky.

Takashi Yoshizaki dodává: „Zjistili jsme, že jádro Marsu má zhruba pouhou jednu šestinu hmotnosti planety, zatímco u zemského jádra je to jedna třetina celkové hmotnosti planety.“ Tato zjištění jsou v souladu s tím, že Mars mající více atomů kyslíku než Země, menší jádro a rezavý povrch. Rovněž objevili vyšší množství těkavých prvků na Marsu, například se jedná o síru a draslík, avšak méně těchto prvků v porovnání s chondritickými meteority.

Seismometr na sondě NASA s názvem InSight bude přímo testovat tento nový model Marsu, když se mu podaří určit, jak hluboko se nachází rozhraní mezi jádrem a pláštěm rudé planety. Takovéto kompoziční modely Marsu a Země poskytnou vodítko k určení původu a podstaty planet a podmínek pro jejich obyvatelnost.

Zdroj: https://phys.org/news/2020-02-journey-center-mars-compositional-red.html a https://scitechdaily.com/journey-to-the-center-of-mars-investigating-the-composition-of-the-red-planet/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies