Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

22.02.2019
Velikonoce na hvězdárně

Na jarní měsíce jsme pro děti z mateřských školek připravili program VELIKONOCE NA HVĚZDÁRNĚ.   Společně přivítáme jaro, popovídáme si o velikonočních zvycích a symbolech, zjistíme, proč máme čtyři roční období, proč má Měsíc více tváří, jestli i v hlubokém vesmíru máme kuřátka, beránka a jiné velikonoční symboly. 

25.11.2018
Úspěšný projekt energetických úspor

V  roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Cassiopea A - továrna na výrobu chemických prvků

Cassiopea A - továrna na výrobu chemických prvků

01.01.2018

Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia A (Cas A) jedním z nejpodrobněji studovaných pozůstatků supernov. Je od Země vzdálen 11 000 světelných roků. Studovaný útvar s rozptýlenými chemickými prvky je s teplotou několika miliónů stupňů velmi horký a svítí převážně v oboru rentgenového záření, které registrovala observatoř Chandra X-ray Observatory.

Nový snímek z rentgenové kosmické observatoře NASA ukázal rozmístění různých chemických prvků po explozi: křemík je znázorněn červenou barvou, síra žlutou barvou, vápník zeleně a železo fialově. Každý z těchto prvků produkuje rentgenové záření v úzkém rozpětí vlnových délek, takže jej mohla Chandra snadno identifikovat i dlouho po explozi. Rentgenové teleskopy, jaký například používá observatoř Chandra, jsou důležité při studiu pozůstatků supernov a chemických prvků, které vytvořily, protože tyto události probíhají při velmi vysokých teplotách několika miliónů stupňů a přetrvávají i několik tisíc roků po explozi. To znamená, že většina pozůstatků po explozi supernovy (včetně Cas A) září intenzivně především v oboru rentgenových paprsků, které nelze registrovat jinými typy dalekohledů.

Pozorování rentgenového záření s vysokým rozlišením pomocí družice Chandra umožnilo astronomům shromáždit detailní informace o chemických prvcích, které byly při explozích hvězd, jako v případě Cas A, vytvořeny. Observatoř byla schopna nejen určit přítomnost prvků, ale také jejich množství. Zjistila například, že se v nitru zaniklé hvězdy vytvořila síra v množství 10 000 zemských hmotností a množství křemíku odpovídající 20 000 hmotnostem Země. Množství vytvořeného železa je asi 70 000 hmotností Země. Astronomové rovněž detekovali obrovské množství kyslíku v rozsahu jednoho miliónu hmotností Země, což odpovídá trojnásobku hmotnosti Slunce. Přestože kyslík je nejvíce zastoupeným prvkem ve zdroji Cas A, jeho rentgenové záření je rozprostřeno napříč širokým spektrem energií a nemohlo být zobrazeno na tomto snímku, na rozdíl od jiných prvků, které jsou zde zobrazeny různými barvami.

V rozptýleném pozůstatku exploze supernovy Cas A byly rovněž detekovány i další chemické prvky, které nejsou na publikovaném obrázku zaznamenány, jako například uhlík, dusík, fosfor a vodík. Všechny zjištěné prvky jsou nutné pro život a mají důležité zastoupení v lidském těle. V kombinaci s kyslíkem se jedná o chemické prvky potřebné k vytvoření DNA, což je molekula, která přenáší genetickou informaci.

V průběhu svého života hvězda přeměňovala vodík a hélium v důsledku jaderných reakcí ve svém nitru na těžší prvky prostřednictvím procesu známého jako nukleosyntéza. Energie uvolňovaná při jaderné fúzi těžších a těžších chemických prvků byla v rovnováze s gravitační silou hvězdy. Reakce probíhaly tak dlouho, dokud se v jádru hvězdy nevytvořilo železo. V tomto okamžiku další nukleosyntéza prvků již nemohla probíhat, takže nakonec převládla gravitace, hvězda se smrštila a vytvořila husté hvězdné jádro označované jako neutronová hvězda. Následně došlo k mohutné explozi a prvky vytvořené nukleárními reakcemi byly vyvrženy do okolí při explozi supernovy.

Družice Chandra byla vypuštěna do vesmíru v roce 1999. Během své činnosti opětovně pozorovala pozůstatek po explozi supernovy Cas A. Jednotlivé soubory dat odhalily nové informace o neutronové hvězdě ve zdroji Cas A – například pomohla určit detaily o explozi, mj. jaký materiál byl vyvržen do okolního prostoru.

Astronomové se domnívají, že explodovaná hvězda zahájila svůj život při celkové hmotnosti 16× převyšující naše Slunce. Během svého života ztratila přibližně dvě třetiny hmoty v důsledku intenzivního hvězdného větru a záření několik stovek tisíc let před explozí. V době výbuchu měla hmotnost rovnající se pětinásobku hmotnosti Slunce.

Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2017/casa_life/  

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje