Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Tým vědců spojený s několika institucemi v Česku, Japonsku a USA našel důkazy o pulzech blesků na Jupiteru, které jsou podobné těm na Zemi. Ve své studii, o níž informoval časopis Nature Communications, skupina zkoumala množství dat pořízených vesmírnou sondou Juno kroužící kolem Jupitera.
Vesmírná sonda NASA s názvem Juno byla vypuštěna v roce 2011 a v roce 2016 vstoupila na polární oběžnou dráhu kolem Jupitera. Od té doby obíhá planetu a posílá na Zemi neustálý proud dat ze svých palubních senzorů. Jejím hlavním posláním bylo získat přesnější měření gravitačních a magnetických polí Jupitera a shromáždit data týkající se jeho polárního magnetismu. Další senzory sbíraly informace týkající se atmosféry planety a proudění větru.
V tomto novém úsilí výzkumný tým analyzoval rádiová data shromážděná sondou během pětiletého období, která by mohla souviset s údery blesků v jejích mracích. Zjistili, že blesky mají tendenci pulzovat skrz mraky podobným způsobem jako výboje uvnitř oblaků na Zemi (v intervalech přibližně 1 milisekundy). Zjistili také, že blesky mají tendenci pronikat skrz mraky rychlostí podobnou bleskům na Zemi. Skupina také našla důkazy, že by se takové výboje mohly rozvětvovat a rozšiřovat podobným způsobem jako blesky na Zemi. Naznačují, že pokud tomu tak je, mohlo by to mít důsledky pro vědce hledající život na jiných obyvatelnějších planetách.
Předchozí výzkum ukázal, že k bleskům na Zemi dochází v důsledku turbulence, která stlačuje led a vodní kapky k sobě – výsledné tření vytváří náboj, který se uvolňuje, když se voda a led soustředí na opačné strany mraku. Nová zjištění naznačují, že podobný proces pravděpodobně funguje na Jupiteru. Výzkumný tým poznamenává, že nebyli svými zjištěními překvapeni – fyzika pro vybíjení mraků by podle nich měla být velmi podobná, bez ohledu na planetu, na které se vyskytují.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-05-juno-lightning-jupiter-pulses-ways.html
autor: František Martinek