Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Tým vědců spojený s několika institucemi v Česku, Japonsku a USA našel důkazy o pulzech blesků na Jupiteru, které jsou podobné těm na Zemi. Ve své studii, o níž informoval časopis Nature Communications, skupina zkoumala množství dat pořízených vesmírnou sondou Juno kroužící kolem Jupitera.
Vesmírná sonda NASA s názvem Juno byla vypuštěna v roce 2011 a v roce 2016 vstoupila na polární oběžnou dráhu kolem Jupitera. Od té doby obíhá planetu a posílá na Zemi neustálý proud dat ze svých palubních senzorů. Jejím hlavním posláním bylo získat přesnější měření gravitačních a magnetických polí Jupitera a shromáždit data týkající se jeho polárního magnetismu. Další senzory sbíraly informace týkající se atmosféry planety a proudění větru.
V tomto novém úsilí výzkumný tým analyzoval rádiová data shromážděná sondou během pětiletého období, která by mohla souviset s údery blesků v jejích mracích. Zjistili, že blesky mají tendenci pulzovat skrz mraky podobným způsobem jako výboje uvnitř oblaků na Zemi (v intervalech přibližně 1 milisekundy). Zjistili také, že blesky mají tendenci pronikat skrz mraky rychlostí podobnou bleskům na Zemi. Skupina také našla důkazy, že by se takové výboje mohly rozvětvovat a rozšiřovat podobným způsobem jako blesky na Zemi. Naznačují, že pokud tomu tak je, mohlo by to mít důsledky pro vědce hledající život na jiných obyvatelnějších planetách.
Předchozí výzkum ukázal, že k bleskům na Zemi dochází v důsledku turbulence, která stlačuje led a vodní kapky k sobě – výsledné tření vytváří náboj, který se uvolňuje, když se voda a led soustředí na opačné strany mraku. Nová zjištění naznačují, že podobný proces pravděpodobně funguje na Jupiteru. Výzkumný tým poznamenává, že nebyli svými zjištěními překvapeni – fyzika pro vybíjení mraků by podle nich měla být velmi podobná, bez ohledu na planetu, na které se vyskytují.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-05-juno-lightning-jupiter-pulses-ways.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí