Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Atmosféra Titanu je více podobná Zemi, než se předpokládalo

Atmosféra Titanu je více podobná Zemi, než se předpokládalo

25.06.2015

Vědci z UCL (University College London) pozorovali, jak rozsáhlý polární vítr uvádí do pohybu atmosféru Saturnova měsíce Titan. Vědecký tým analyzoval data shromážděná v průběhu sedmi let mezinárodní kosmickou sondou Cassini a zjistil, že interakce mezi atmosférou Titanu a slunečním magnetickým polem a zářením vytváří proud uhlovodíků a nitrilových sloučenin unášených pryč z polárních oblastí do okolního prostředí. To se velice podobá pozorovanému proudění, které přichází z polárních oblastí na Zemi.

Titan je pozoruhodný objekt Sluneční soustavy. Podobně jako Země a Venuše – a na rozdíl od jiných měsíců – má kamenný povrch a hustou atmosféru. Je jediným objektem Sluneční soustavy mimo Zemi, na kterém najdeme dešťové srážky, řeky a jezera. Velikostí je o něco větší než planeta Merkur.

Díky těmto unikátním podmínkám byl Titan studován mnohem více než ostatní satelity Sluneční soustavy (kromě našeho Měsíce) nejenom pozemními teleskopy, ale například kosmická sonda Cassini kolem něj uskutečnila velké množství průletů. Evropská sonda Huygens na jeho povrchu přistála počátkem roku 2004. Na palubě sondy Cassini je také přístroj částečně zhotovený na UCL, tzv. Cassini Plasma Spectrometer (CAPS), který je využíván k výzkumu Titanu.

Atmosféra Titanu je tvořena především dusíkem a metanem, atmosférický tlak na povrchu je asi o 50 % vyšší než na Zemi,“ říká Andrew Coates (UCL), který je vedoucím výzkumu. „Data z přístroje CAPS před několika lety ukázala, že horní vrstvy atmosféry Titanu ztrácejí přibližně sedm tun uhlovodíků a nitrilů denně, avšak nebylo známo, proč k tomu dochází. Náš nový výzkum poskytnul důkazy, proč se tak děje.“

Uhlovodíky patří do kategorie molekul, které zahrnují metan, stejně jako jiné dobře známé substance včetně petroleje, zemního plynu a živice (bitumenu). Nitrily jsou molekuly obsahující dusík a uhlík těsně vázaný dohromady.

Nový výzkum nedávno publikovaný v časopise Geophysical Research Letters vysvětluje, že tyto atmosférické úbytky jsou řízeny polárním větrem vznikajícím interakcemi mezi slunečním zářením, slunečním magnetickým polem a molekulami přítomnými v horních vrstvách atmosféry.

Ačkoliv je Titan desetkrát vzdálenější od Slunce než Země, jeho svrchní atmosféra je stále ještě vystavena slunečnímu světlu,“ říká Andrew Coates. „Když záření bombarduje molekuly v ionosféře Titanu, dochází k vyvržení záporně nabitých elektronů z molekul uhlovodíků a nitrilů, které opouštějí kladně nabité částice a zanechávají je za sebou. Tyto elektrony známé jako fotoelektrony mají velmi přesnou energii 24,1 elektronvoltu, což znamená, že mohou být vystopovány přístrojem CAPS a snadno odlišeny od ostatních elektronů a sledovány, jak se rozšiřují napříč okolním magnetickým polem.“

Na rozdíl od Země nemá Titan vlastní magnetické pole, avšak je obklopen rychle rotujícím magnetickým polem planety Saturn, které vytváří kolem měsíce kometám podobný ohon. Během 23 průletů, při nichž sonda Cassini prolétávala skrz ionosféru Titanu nebo jeho magnetickým ohonem, přístroj CAPS detekoval měřitelné množství fotoelektronů ve vzdálenosti 6,8 poloměrů Titanu, protože se mohou snadněji šířit podél siločar magnetického pole.

Astronomové zjistili, že tyto záporně nabité fotoelektrony rozptýlené ve všech částech ionosféry Titanu a v ohonu částic vytvářejí elektrické pole. To je dostatečně silné na to, aby přitahovalo kladně nabité uhlovodíkové a nitrilové částice z atmosféry v celé její části zalité slunečním zářením a vytvářelo rozsáhlý polární vítr, který zde vědci pozorovali.

Tento jev byl doposud pozorován pouze v polárních oblastech Země, kde je magnetické pole naší planety otevřené. Jelikož Titan postrádá vlastní magnetické pole, stejně otevřené magnetické pole se může vyskytovat nad širokými oblastmi Titanu, nejenom v blízkosti pólů. Rovněž všudypřítomný polární vítr je silně podezříván z toho, že existuje na Marsu i Venuši – dvou planetách Sluneční soustavy, které se nejvíce podobají Zemi. To poskytuje ještě další důkazy, že Titan, navzdory své poloze na oběžné dráze kolem plynné obří planety Sluneční soustavy, je jedním z objektů nejvíce podobných Zemi, jaký byl doposud zkoumán.

Zdroj: http://phys.org/news/2015-06-titan-atmosphere-earth-like-previously-thought.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje