V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Pomocí nových rádiových pozorování na vlnové délce 21 cm provedených teleskopem Green Bank Telescope (GBT) astronomové objevili více než 250 neutrálních plynných mračen, která jsou vystřelována ze středu naší Galaxie do mezihvězdného prostoru. Tyto mraky jsou pravděpodobně produktem stejného jevu, který vytvořil Fermiho bubliny.
Již nějakou dobu je známo, že energetické procesy v centru Mléčné dráhy vytvořily rychlé, horké větry expandující do mezigalaktického prostoru s teplotami milionů stupňů a rychlostí tisíců kilometrů za sekundu. Takové větry vanou ve většině velkých galaxií.
Náhodný objev, že část tohoto vytékajícího horkého plynu strhává studená vodíková mračna, byl učiněn australským dalekohledem ATCA, který měří rádiové emise vlnové délky 21 cm emitované mezihvězdnými atomy vodíku.
To naznačovalo, že by mohla existovat neobjevená populace mraků vynášejících hmotu z jádra Mléčné dráhy. Tato vodíková mračna jsou důležitá sama o sobě, ale slouží také jako sondy horkého větru. Je obtížné změřit podmínky ve velmi horkém větru, ale chladné mraky jej mohou sledovat stejným způsobem, jako na Zemi může hrstka listí vyhozených nahoru ukázat směr a rychlost místního větru.
Citlivost dalekohledu Green Bank Telescope z něj činí ideální nástroj pro detekci slabých signálů z mezihvězdného vodíku, ale zmapování těchto oblaků a zjištění jejich skutečného rozsahu nebylo snadné.
„Používání GBT trvalo roky, než byly systematicky zmapovány stovky čtverečních stupňů při hledání slabých emisí vodíku,“ řekl Felix James 'Jay' Lockman, astronom na Green Bank Observatory. „Jakmile jsme identifikovali nějaké slibné kandidáty, mohli jsme pokračovat cílenými pozorováními na jiných dalekohledech, abychom zjistili více. Mračna musela být vytržena z oblasti blízko samého středu Mléčné dráhy a vymrštěna ven, buď výbuchem tvorby hvězd, nebo aktivitou černé díry.“
Některá z těchto mračen mají nejvyšší výstupní rychlost ze všech mraků, které kdy byly v Mléčné dráze pozorovány, a mohou uniknout z Galaxie. Nová data z dalekohledu APEX nečekaně odhalila, že některá z oblaků vodíku obsahují molekuly a hustý studený plyn.
„Nikdo by nečekal, že mračna prudce vyvržená z Mléčné dráhy mohou obsahovat relativně křehký molekulární materiál, ale je to tak,“ řekl Lockman.
Astronomové používající radioteleskop MeerKAT nedávno zmapovali vodík v několika oblacích s vysokým úhlovým rozlišením, což ukázalo, jak se vyvíjejí a jak se trhají, když proudí do mezihvězdného prostoru.
„Tyto nové výsledky otevírají dveře dalším objevům,“ řekl Lockman. „Jak mraky zůstávají stabilní, když jsou zrychleny na více než 400 km za sekundu, je záhadou. Chemické procesy v těchto oblacích jsou zcela neobvyklé a neprozkoumané.“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/milky-ways-center-gas-clouds-12701.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí