Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


15.07.2025
Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Astronomové poprvé spatřili úsvit nové planetární soustavy

Astronomové poprvé spatřili úsvit nové planetární soustavy

19.07.2025
HOPS-315 je mladá hvězda, u které astronomové
pozorovali nejranější fázi vzniku planet
Credit: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/M. McClure et al.

Mezinárodní tým vědců poprvé přesně určil okamžik, kdy se kolem vzdálené hvězdy začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) pozorovali vznik prvních zrníček materiálu, z něhož se formují planety – horkých minerálů, které právě začínají kondenzovat. Tento objev představuje první případ, kdy byl identifikován planetární systém v tak raném stadiu svého vzniku, a otevírá okno do minulosti naší vlastní Sluneční soustavy.

Poprvé se nám podařilo identifikovat nejranější okamžik, kdy se začíná formovat planeta kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce,“ říká Melissa McClureová, profesorka na Leidenské univerzitě v Nizozemsku a hlavní autorka nové studie, která byla zveřejněna v časopise Nature.

Spoluautor studie Merel van 't Hoff, profesor na Purdue University v USA, přirovnává jejich zjištění k „obrazu dětské Sluneční soustavy“ a říká, že „vidíme systém, který vypadá tak, jak vypadala naše Sluneční soustava, když se teprve začínala formovat“.

Tento nově zrozený planetární systém vzniká kolem protohvězdy HOPS-315, která se nachází asi 1 300 světelných let od nás a je obdobou rodícího se Slunce. Kolem takovýchto mladých hvězd astronomové často pozorují disky plynu a prachu známé jako „protoplanetární disky“, které jsou místem zrodu nových planet. Ačkoliv astronomové již dříve pozorovali mladé disky, které obsahovaly nově zrozené, hmotné planety podobné Jupiteru, McClureová říká: „Vždy jsme věděli, že první pevné části planet, neboli ‚planetesimály‘, musí vznikat v dřívějších fázích.“

Ve Sluneční soustavě se první pevný materiál, který zkondenzoval v blízkosti současné polohy Země kolem Slunce, nachází uvězněný v dávných meteoritech. Astronomové určují stáří těchto prvotních hornin, aby zjistili, kdy se začaly odpočítávat hodiny při formování Sluneční soustavy. Takové meteority jsou plné krystalických minerálů, které obsahují oxid křemičitý (SiO) a mohou kondenzovat při extrémně vysokých teplotách existujících v mladých planetárních discích. Postupem času se tato kondenzovaná tělíska spojují, čímž zasévají zárodky pro vznik planet, které nabývají na velikosti i hmotnosti. První kilometrové planetesimály ve Sluneční soustavě, z nichž vyrostly planety, jako je Země nebo jádro Jupitera, vznikly právě po kondenzaci těchto krystalických minerálů.

Díky novému objevu astronomové zjistili, že tyto horké minerály začínají kondenzovat i v disku kolem HOPS-315. Jejich výsledky ukazují, že SiO je kolem malé hvězdy přítomen jak v plynném stavu, tak i v těchto krystalických minerálech, což naznačuje, že teprve začíná kondenzovat. „Tento proces nebyl dosud nikdy pozorován v protoplanetárním disku – ani nikde jinde mimo Sluneční soustavu,“ říká spoluautor Edwin Bergin, profesor na Michiganské univerzitě v USA.

Tyto minerály byly poprvé identifikovány pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba, společného projektu americké, evropské a kanadské vesmírné agentury. Aby tým zjistil, odkud přesně signály přicházejí, pozoroval systém pomocí radioteleskopu ALMA.

Na základě těchto údajů tým určil, že chemické signály pocházejí z malé oblasti disku kolem hvězdy, která odpovídá dráze pásu asteroidů kolem Slunce. „Tyto minerály skutečně pozorujeme na stejném místě v této extrasolární soustavě, kde je vidíme u asteroidů ve Sluneční soustavě,“ říká spoluautor Logan Francis, postdoktorand na Leidenské univerzitě.

Z tohoto důvodu poskytuje disk kolem HOPS-315 skvělou analogii pro studium naší vlastní vesmírné historie. Jak říká Merel van 't Hoff, „tento systém je jedním z nejlepších, které známe, pro skutečné zkoumání některých procesů, které se odehrály v naší Sluneční soustavě.“ Astronomům také poskytuje novou příležitost ke studiu raného vzniku planet, neboť může sloužit jako prototyp nově vzniklých planetárních soustav v celé Galaxii.

Astronomka Evropské jižní observatoře ESO a vedoucí evropského programu ALMA Elizabeth Humphreysová, která se na studii nepodílela, říká: „Tato studie, která odhaluje velmi ranou fázi vzniku planet, na mě udělala velký dojem. Naznačuje, že HOPS-315 lze využít k pochopení toho, jak se formovala naše vlastní Sluneční soustava. Tento výsledek podtrhuje kombinovanou sílu JWST a radioteleskopu ALMA při zkoumání protoplanetárních disků.“

Zdroj: https://www.almaobservatory.org/en/press-releases/for-the-first-time-astronomers-witness-the-dawn-of-a-new-solar-system/ a https://www.eso.org/public/news/eso2512/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz