Astronomové objevili skvrny na povrchu Polárky

Astronomové používající interferometr Center for High Angular Resolution Astronomy (CHARA) Array, pracující v oboru viditelného a infračerveného světla, pozorovali Polárku, členku trojhvězdného systému a nejbližší a nejjasnější klasickou hvězdu typu cefeidy. Astronomové používají tyto hvězdy jako „standardní svíčky“, protože jejich skutečná jasnost závisí na periodě pulsace: jasnější hvězdy pulsují pomaleji než slabší hvězdy. Polárka je také známá jako Severka, α Ursae Minoris, HR 424 nebo HD 8890.

Jak jasná se hvězda jeví na obloze, závisí na skutečné jasnosti hvězdy a vzdálenosti od Země. Protože astronomové znají skutečnou jasnost cefeidy na základě její pulsační periody, mohou je použít k měření vzdáleností jejich hostitelských galaxií a k odvození rychlosti rozpínání vesmíru. Nancy Evansová z Harvard & Smithsonian's Center for Astrophysics a její kolegové pozorovali Polárku pomocí optického interferometrického pole CHARA – šesti dalekohledů na Mount Wilson v Kalifornii. Jejich cílem bylo zmapovat dráhu blízkého, slabého společníka, který oběhne Polárku jednou za 30 let.

„Malá vzdálenost a velký kontrast v jasnosti mezi oběma hvězdami činí extrémně náročným pozorovat binární systém během jejich největšího přiblížení,“ řekla Evansová. Vědci úspěšně sledovali oběžnou dráhu blízkého společníka Polárky a měřili změny její velikosti, když pulsovala.

Orbitální pohyb ukázal, že Polárka má hmotnost pětkrát větší než Slunce. Snímky Polárky vedly k závěru, že má průměr 46krát větší než Slunce. Pozorování pomocí dalekohledů CHARA také poskytla první pohled na to, jak vypadá povrch této proměnné cefeidy.

„Snímky pořízené dalekohledy CHARA odhalily velké světlé a tmavé skvrny na povrchu Polárky, které se časem měnily,“ řekla Gail Schaeferová, ředitelka CHARA Array. „Přítomnost skvrn a rotace hvězdy může souviset se 120denní variací naměřené rychlosti.“

„Máme v plánu pokračovat v zobrazování Polárky i v budoucnu,“ řekl profesor John Monnier z University of Michigan. „Doufáme, že lépe pochopíme mechanismus, který generuje skvrny na povrchu Polárky.“

Práce týmu byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Obrázky – credit: Evans et al., doi: 10.3847/1538-4357/ad5e7a

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/polaris-star-13191.html a https://scitechdaily.com/polaris-hidden-details-new-observations-reveal-the-north-stars-spotted-surface/

autor: František