Astronomické léto a astronomický soumrak

Dne 21. června 2009 v 7 hodin 45 minut 31 sekund SELČ vstupuje Slunce do znamení Raka. Nastává letní slunovrat, na severní polokouli začíná astronomické léto.

V okamžiku letního slunovratu se dostává Slunce nad obratník Raka na severní polokouli (Slunce dosahuje v poledne největší výšky nad obzorem za celý rok). Den, který je v tomto okamžiku nejdelší a trvá 16 hodin a 22 minuty, se začíná zkracovat a noc prodlužovat.

V okamžiku letního slunovratu se severní pól nejvíce přiklání ke Slunci. Kromě toho, že v tuto dobu je u nás den nejdelší, má tato situace ještě jeden důsledek: Slunce neklesne více než 18° pod obzor, což znamená, že u nás nenastává pravá astronomická noc, ale pouze astronomický soumrak. V tomto období se u nás nikdy úplně nesetmí.

Na 50. stupni severní zeměpisné šířky nenastává astronomická noc v termínu od 31. května do 10. července 2009.

Co se děje při západu a při východu Slunce? Den přechází plynule v noc a naopak. Podle toho, jak hluboko pod obzorem se Slunce nachází, rozeznáváme jednotlivé typy soumraku:

Občanský soumrak je doba po západu (a před východem) Slunce, kdy střed Slunce není víc než 6 stupňů pod ideálním horizontem. V této době je ještě možné venku za jasného počasí vykonávat většinu běžných činností včetně čtení bez umělého osvětlení.

Nautický soumrak je doba následující či předcházející občanský soumrak – střed Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod ideálním horizontem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem. Také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku).

Astronomický soumrak je doba následující či předcházející nautický soumrak – střed Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod ideálním horizontem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Kolem letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.

Poznámka: při východu Slunce hovoříme spíše o „svítání“ než o „soumraku“.

Astronomická noc – Slunce klesne více než 18° pod obzor. Pro naši zeměpisnou šířku trvá toto období po většinu roku.

S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a především v letní době se k sobě zároveň přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky může dojít k jejich splynutí – nastávají tzv. bílé noci. V místech, kde Slunce po určitou část roku nezapadá, nastává tzv. polární den, na opačné polokouli nastává současně polární noc.

Trvání jednotlivých soumraků závisí na roční době a na zeměpisné šířce. V tropech trvají krátce vzhledem ke strmé dráze Slunce při východu či západu. Naopak dlouhotrvající soumrak nastává v polárních oblastech.

Od polárního kruhu směrem k pólu začíná oblast tzv. bílých nocí, protože Slunce zde nezapadá po určitou část roku hlouběji než šest stupňů pod obzor, a tak po celou noc nedochází k pořádnému setmění. Extrémním případem jsou zeměpisné póly, kde tento tzv. polární den trvá půl roku, zbývající půlrok pak polární noc.

Graficky je situace kolem soumraku znázorněna například na adrese http://kalendar.beda.cz/soumrak.php. V grafu zaznamenané „úskoky“ v plynulých křivkách o jednu hodinu jsou způsobeny změnou středoevropského času na letní a opačně.

autor: František Martinek