Astronauti přivezli z Měsíce vzorky pocházející ze Země

Ve zprávě publikované ve vědeckém časopise Earth and Planetary Science Letters se uvádí, že vzorek horniny odebraný v roce 1971 v rámci mise Apollo 14 obsahuje stopy minerálů s chemickým složením běžným na Zemi, avšak velmi neobvyklým pro Měsíc. Vzorek byl z NASA zapůjčen pracovníkům Curtin University, kde byl studován ve spolupráci s vědci ze Swedish Museum of Natural History, Australian National University a Lunar and Planetary Institute v Houstonu.

Profesor Alexander Nemchin, vědecký pracovník z Curtin's School of Earth and Planetary Sciences prohlásil, že vzorek o hmotnosti 1,8 gramu vykazoval mineralogii podobnou granitu, který je na Měsíci mimořádně vzácný, avšak na Zemi je běžný.

„Vzorek rovněž obsahuje křemen, který je v měsíčních horninách dokonce ještě více neobvyklý,“ říká profesor Alexander Nemchin. „Na základě určení stáří zirkonu nalezeného ve vzorku jsme byli schopni určit stáří mateřské horniny zhruba na čtyři miliardy roků, což je přibližně stejný věk jako u nejstarších hornin nalezených na Zemi. Kromě toho chemické složení zirkonu v tomto vzorku je velmi odlišné od všech jiných zrníček tohoto minerálu, jaké kdy byly analyzovány ve vzorcích měsíční horniny. Avšak nápadně se podobají zrníčkům zirkonu nalezených na Zemi.“

Profesor Alexander Nemchin dále říká, že chemické složení zirkonu v lunárních vzorcích naznačuje na jeho vznik za nízkých teplot a pravděpodobně za přítomnosti vody a oxidujících podmínek. To je spíše charakteristické pro Zemi a velmi nepravděpodobné pro Měsíc.

„Je možné, že některé z těchto neobvyklých podmínek se mohly vyskytovat zcela lokálně a velmi krátkodobě i na Měsíci a odebraný vzorek je důsledkem těchto strohých odchylek od normálu,“ dodává Alexander Nemchin. „Nicméně nejjednodušším vysvětlením je, že tento kousek horniny vznikl na Zemi a na povrch Měsíce se dostal jako meteorit vyvržený ze Země při srážce většího tělesa s naší planetou zhruba před 4 miliardami roků. Při pozdějším dopadu na měsíční povrch byl pozemský kámen smíchán s místními horninami. Posádka Apolla 14 jej náhodně odebrala z povrchu a dopravila do pozemských laboratoří,“ vysvětluje profesor Nemchin.

Takovéto cestování meteoritů mezi tělesy Sluneční soustavy není ničím výjimečným. Důkazem jsou kameny v pozemských sbírkách meteoritů, které pocházejí především z Měsíce (137 druhů), ale také z Marsu (99 typů), a možná i z Merkuru.

Kosmická loď Apollo 14 odstartovala k Měsíci 31. 1. 1971. Posádku tvořili Alan B. Shepard, Stuart A. Roosa a Edgar D. Mitchell. Poprvé měli s sebou astronauti k dispozici jednoduchý přepravní prostředek – dvoukolák přezdívaný „lunární rikša“ – usnadňující dopravu nářadí a odebraných vzorků horniny po povrchu Měsíce. Přepravní vozík se však bořil do sypké horniny a astronauti se při jeho používání řádně zapotili. Během dvou vycházek nasbírali téměř 43 kg lunárních vzorků v oblasti pojmenované Fra Mauro. Na našem souputníku posádka strávila 33,5 hodiny, z toho 9,5 hodiny při lunárních procházkách.

Zdroj: https://phys.org/news/2019-01-moon-recovered-astronauts-earth.html a https://sciencebulletin.org/moon-rock-recovered-by-astronauts-likely-originated-on-earth/

autor: František Martinek