Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Sotva si vybalili věci a zabydleli se, společnými silami natáhli volejbalovou síť a postavili pingpongový stůl. Potom už je čekalo první noční pozorování. Jejich snahu spatřit na obloze kometu zhatily mraky. Zato viděli Deneb, nejjasnější hvězdu souhvězdí Labutě, i hvězdy takzvaného Letního trojúhelníku.
Šestnáct dívek a chlapců z různých koutů Česka, kteří od pátku tráví část prázdnin na astronomickém táboře v naší hvězdárně, má pořádně nabitý program. „Ráda pozoruji hvězdy. Chtěla bych se naučit rozeznávat souhvězdí,“ vysvětluje devítiletá Vanessa Rylková z Hutiska-Solance, proč si jako svůj první pobytový tábor vybrala ten astronomický.
Nejprve si však spolu s ostatními musí osvojit úplné základy. Využili k tomu sobotní deštivé počasí, kvůli němuž zůstali ve hvězdárně. „Nacvičovali jsme praktické činnosti u dalekohledu, aby se ho děti nebály dotknout a věděly, s čím, proč a jak mají točit. Věnovali jsme se i teorii. Vysvětlili jsme si základní pojmy a učili se používat hvězdářské tabulky a mapy,“ popisuje vedoucí tábora a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Vojtěch Kočár a jeho dvojče Ondřej jsou táborovými rekordmany. Letos přijeli už pošesté. „Je tady skvělá parta. Navíc astronomie mě baví. Vím, že uplatnit se v ní je těžké, ale jednou bych chtěl pracovat jako astrofyzik,“ přemítá patnáctiletý chlapec z Kroměříže, jenž na táboře stále objevuje něco nového. „Tento rok budeme pracovat s novými roboty. Zajímá mě, jak se liší od předchozích,“ dodává.
Programování jednoduchých robotů nebude jediným drobným vybočením z astronomické náplně. „Budeme se věnovat fyzikálním pokusům, které podle předchozího zadání budou provádět samy děti. Podnikneme také dva výlety do okolí, během nichž se budeme orientovat podle buzoly a mapy,“ prozrazuje táborový vedoucí, jenž věří, že obloha se brzy vyjasní a oni zahlédnou přinejmenším kýženou kometu...
autor: Josef Beneš
![]() |
Astronomický tábor 2020 |
«« Předchozí | 678910 | Následující »» |