S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Návštěvníci naší hvězdárny světlo poznávali a zároveň si s ním hráli.
Slunce zrovna zářilo na modré obloze, a proto hurá do hlavní kopule, než ho zakryjí mraky! Dnešní pořad s názvem Poznávejme svět světlem začal neplánovaně u dalekohledu. Rodiče s dětmi v něm kromě oranžového kotouče spatřili také sluneční skvrny.
Potom už se v přednáškovém sále všechno točilo okolo světla. Šestadvacet dětí a dospělých se z poutavého vyprávění dovědělo – a na zajímavých pokusech také přesvědčilo – že světlo má svou rychlost i barvu, šíří se, láme a odráží, že vytváří stíny i optické klamy.
„Chceme, aby si lidé všímali obyčejných věcí kolem sebe, v tomto případě světla. Denně se s ním setkávají, ale nenapadne je si s ním pohrát,“ poukazuje odborná pracovnice hvězdárny Naďa Lenžová, jejíž program nabídl návod, jak si hrátky se světlem užít v domácím prostředí.
Při osvětlování hranolu různobarevnými světly lidé hádali, kolik stínů uvidí, na promítacím plátně vytvářeli prstovou stínohru a na filtračním papíře pomalovaném fixou a zdola vlhčeném vodou sledovali rozkládání barev.
„Zaujal mě pohled speciálními brýlemi na lom světla, viděl jsem ho v duhových barvách. Celé to byl výborný zážitek,“ pochvaloval si jedenáctiletý František Dostál z Valašské Bystřice, zatímco jeho o dva roky mladšího bratra Jakuba uchvátily prováděné experimenty a pozorování Slunce přes skleněný filtr.
František Hlaváč vystudoval optiku. Byl to on, kdo svým vnučkám Renátě a Oldřišce návštěvu hvězdárny navrhl a s radostí potom sledoval, jak je program upoutal. „Více takových pořadů a praktických ukázek, protože děti to zajímá a rády se podívají,“ přimlouvá se muž z Bystřice pod Hostýnem.
Zvuková reportáž z akce zde.
autor: Josef Beneš
Hrátky se světlem bavily děti i jejich rodiče. |
«« Předchozí | 678910 |