Hvězdné loučení při čaji a sušenkách

Popíjeli čaj a chroupali sušenky, které jim hostitelé nabídli, a užívali si večer plný hvězd.

Páteční program nazvaný Čaj o jednadvacáté byl symbolickým rozloučením se školním rokem, a proto z naší hvězdárny nikdo domů nespěchal. Děti i dospělí si prohlédli sbírku starých astronomických, navigačních a meteorologických přístrojů v dřevěné Ballnerově hvězdárně, odkud zamířili do hlavní kopule.

Její střecha s rozevřenou pozorovací štěrbinou se postupně otočila o celých 360 stupňů, s ní se otáčel i dalekohled. Návštěvníkům zprostředkoval úchvatný pohled na vzdálená souhvězdí, spojený s poutavým výkladem. „Líbilo se mi pozorovat hvězdy dalekohledem v kopuli i pouhým okem venku,“ říká sedmiletý Štěpán Maňák z Hutiska-Solance.

Program zaujal také jeho maminku. „Dozvěděla jsem se o rozdílech v názvech souhvězdí, jak se pozorují hvězdy a co se na nich zkoumá,“ líčí Monika Maňáková. Spokojený odcházel i Dominik Chvatík. „Zajímavá byla komentovaná prohlídka starodávných přístrojů, stejně jako pozorování hvězd dalekohledem,“ dodává muž z Valašského Meziříčí.

Přestože chvílemi byly podmínky pro pozorování ztížené, byla to skvostná podívaná. „Viděli jsme nejjasnější souhvězdí a hvězdy, od Vegy v souhvězdí Lyra přes Velkou Medvědici, zorientovali jsme se podle Polárky a zastavili se v souhvězdí Labutě,“ popisuje autor pořadu a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus, jenž u posledně zmíněného souhvězdí převyprávěl návštěvníkům legendu o nejvyšším řeckém bohu Diovi, který v podobě labutě slétával na zemský povrch, aby osnoval milostné pletky s místními kráskami.