Den otevřených dveří na Hvězdárně Valašské Meziříčí při Dni Zlínského kraje

První říjnovou sobotu sfoukl Zlínský kraj na pomyslném dortu jedenáctou svíčku a narozeninová oslava se nesla celým krajem ve velkolepém duchu - cestovalo se parním vlakem, hrála cimbálovka a dechovka, jezdilo se Baťovou pojízdnou pracovnou v Baťově mrakodrapu a dveře některých muzeí, galerií a rozhleden byly otevřené dokořán. Pozadu nezůstala ani Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, která návštěvníkům dovolila nakouknout i do dveří běžně zavřených. A že se bylo na co dívat.

Po prohlídce interiéru Hlavní budovy vedly kroky zvědavců do kopule, kde však oproti očekávání nespatřili v okuláru dalekohledu Slunce, které celý den nepřekryl jediný mráček, ale planetu Venuši a k překvapení všech také hvězdy Arcturus ze souhvězdí Pastýře či Regulus ze souhvězdí Lva. Pozorování hvězd na modré denní obloze bylo pro většinu příchozích velkým zážitkem a svým způsobem i záhadou.

Pozorování naší nejbližší hvězdy probíhalo tentokráte pomocí dalekohledů umístěných na ochoze Hlavní budovy, který je veřejnosti po celý zbytek roku nepřístupný. Slunce se nenechalo zahanbit a ukázalo pozorovatelům nádherné protuberance, velké množství slunečních skvrn a také silnou erupci, kterou se před zraky návštěvníků podařilo vyfotit v Jižní budově - odborném pracovišti. Další z dalekohledů na ochozu byl namířen na 3,5 km vzdálenou rozhlednu nedaleko obce Jarcová. Velký ohlas měl pohled z ochozu také na Ballnerovu hvězdárnu a na park obklopující hvězdárnu. 

Mezi návštěvníky se našli dokonce i takoví, kteří zatoužili v Hlavní budově vidět novou pozorovací techniku pro odborná pozorování ve Východní kopuli Hlavní budovy či dokonce hvězdárenské sklepení. Při Dni otevřených dveří nebylo možné takovýmto požadavkům nevyhovět.

V Jižní budově - odborném pracovišti, kam kroky návštěvníků zavítají také jen zřídkakdy, byly představeny odborné programy hvězdárny s ukázkou jedné z metod pozorování Slunce - metody projekce slunečních skvrn. Návštěvníci měli také unikátní možnost pozorovat v okuláru chromosferického koronografu sluneční protuberance. Třešničkou na dortu bylo pak svezení posuvnou podlahou.

Především dříve narození návštěvníci a rodáci z Valašského Meziříčí zavzpomínali v Ballnerově hvězdárně na budování hvězdárny v padesátých letech minulého století. Ti menší zase žasli nad historickými přístroji a dalekohledy, které tvoří stálou expozici hvězdárničky.

V přednáškovém sále v Hlavní budově byly během dne přichystány dva zábavné pořady. K radosti především dětí, ale i dospělých, to v sále jiskřilo, svítilo, blikalo a hřmělo. Uměle vytvořené blesky a elektrický výboj v plazmatické kouli zvedaly děti ze židlí.

Díky teplému slunečnému dni si mohly děti před Hlavní budovou zahrát napínavou hru Klingone, nezlob se, ve které střílely fotonovými torpédy či padaly do červí díry. A kdo měl dost fantazie, nakreslil křídami na chodník ufouna či některé z těles sluneční soustavy - například zelené Pluto. 

Zavírání vstupních dveří hvězdárny za sto dvacátým třetím návštěvníkem v odpoledních hodinách bylo v ten den opravdu jen symbolické.