Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO

Tiskové zprávy ESO

Nejdetailnější pozorování hmoty obíhající v blízkosti černé díry
Přístroj GRAVITY potvrdil přítomnost černé díry v centru naší Galaxie
 
Mimořádně citlivý přístroj GRAVITY přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze rychlostí až 30 % rychlosti světla těsně nad horizontem událostí černé díry. Poprvé v historii se podařilo takto detailně sledovat hmotu obíhající v blízkosti černé díry – nedaleko „oblasti, odkud není návratu“.
Piráti jižní oblohy

Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.

Astronomové nalezli dosud největší mladou superkupu galaxií
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci objevili kosmického titána ukrytého v mladém vesmíru
 
Mezinárodnímu týmu astronomů se pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje VIMOS podařilo odhalit obrovskou kosmickou strukturu v mladém vesmíru. Zárodek superkupy galaxií – který dostal přezdívku Hyperion – objevili na základě nových měření a zpětné podrobné analýzy archivních dat. Jedná se o největší a nejhmotnější strukturu, jaká byla dosud nalezena v takové vzdálenosti a tedy časově odlehlé rané fázi vývoje vesmíru – objekt pozorujeme tak, jak vypadal téměř před 12 miliardami let, tedy asi 2 miliardy let po velkém třesku.
Vesmír v jednom ohni
Téměř celá obloha září v čáře vodíku Lyman-alfa z raného vesmíru
 
Pozorování hlubokého vesmíru pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu ESO/VLT odhalila obrovské rezervoáry atomárního vodíku obklopující vzdálené galaxie. Mimořádná citlivost přístroje MUSE umožnila přímé pozorování oblaků vodíku v mladém vesmíru vyzařujících na vlnové délce spektrální čáry Lyman-alfa – a jak se ukázalo, takto svítí téměř celá noční obloha.
Irsko se připojí k Evropské jižní observatoři
Irsko podepsalo dohodu a stane se 16. členským státem ESO
 
John Halligan T. D., irský ministr pro školství, vzdělanost, inovace, výzkum a rozvoj, a Xavier Barcons, generální ředitel ESO, podepsali 26. září 2018 dohodu o přistoupení, která Irsku umožní stát se členskou zemí ESO (Evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) – nejproduktivnější astronomické observatoře světa. ESO očekává přijetí Irska s nadšením a bude spolupracovat s irskými vědci i průmyslovými podniky na dalším rozvoji špičkové astronomie.
Galaktický klenot [12.09.2018]
Galaktický klenot
Přístroj FORS2 zachytil galaxii NGC 3981 v ohromujících detailech
 
Přístroj FORS2, který spolupracuje s dalekohledem ESO/VLT, zaznamenal spirální galaxii NGC 3981 v celé její kráse. Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.
17 milionů euro na podporu evropských inovací v detekčních a zobrazovacích technologiích

Iniciativa ATTRACT spojuje špičkové výzkumné laboratoře a experty ekonomického managementu s úmyslem vytvořit evropský inovační ekosystém, který pomůže urychlit vývoj převratných technologií a jejich uplatnění na trhu. Iniciativa, jejímž partnerem je i ESO, bude v oblasti detekce a zobrazování financovat 170 novátorských projektů s vysokým tržním potenciálem. Cílem je napomoci vzniku a rozvoji produktů, služeb, společností a pracovních míst v oblasti nových technologií detekce a zobrazování.

Hvězdy vs. prach v mlhovině Carina
VISTA prohlíží jednu z největších mlhovin v Mléčné dráze v infračerveném světle
 
Mlhovina Carina, jedna z největších a nejjasnějších mlhovin na nočním nebi, byla nově pozorována dalekohledem ESO VISTA na observatoři Paranal v Chile. Díky pozorování v infračerveném světle prokoukla VISTA skrz horký plyn a temný prach kolem mlhoviny a ukázala spousty hvězd, jak nově zrozených, tak na pokraji zániku.
Eliptická elegance [03.09.2018]
Eliptická elegance

Obrázku z 2.6m dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope), jednoho z nejmodernějších přehlídkových dalekohledů v optickém světle na světě, dominuje skupina galaxií. Studium jejich vlastností umožňuje astronomům odhalit nejjemnější detaily galaktické struktury.

Rozervaná těla hvězd odhalují původ radioaktivních molekul
Pozorování radioteleskopem ALMA pomohla objevit radioaktivní izotop hliníku v pozůstatcích po explozi hvězdy CK Vulpeculae
 
Astronomům pracujícím s radioteleskopy ALMA a NOEMA se poprvé podařilo v mezihvězdném prostoru identifikovat radioaktivní molekulu obsahující nestabilní izotop hliníku. Pozorování ukázala, že hliník se do vesmíru uvolnil následkem kolize dvou hvězd, která po sobě zanechala pozůstatky hmoty známé jako CK Vulpeculae. Vůbec poprvé se tak ve vzdáleném vesmíru podařilo zaznamenat tento izotop hliníku pocházející ze známého zdroje. Předchozí pozorování byla učiněna v oboru gama záření a přesný původ izotopu tak zůstal neznámý.
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje