Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Nové vědecké výzkumy odhalily, že rozšíření prvních suchozemských rostlin na povrch kontinentů před 470 milióny roků vyvolalo sérii ledových dob. Článek o tomto objevu byl vypracován pod vedením pracovníků univerzit v Exeteru a Oxfordu a publikován 1. 2. 2012 v časopise Nature Geoscience.
Tým odborníků se snažil potvrdit fakt, že první rostliny, které se objevily na souši, měly vliv na změny klimatu během období Ordoviku, které skončilo před 444 milióny roků. Během tohoto období se klima postupně ochlazovalo, což vedlo k výskytu řady ledových dob. Toto globální ochlazování bylo způsobeno dramatickým snižováním obsahu uhlíku v atmosféře, které bylo podle názoru vědců spuštěno právě v důsledku rozšíření rostlinné říše.
Mezi prvními rostlinami, které se „zabydlely“ na souši, byli předchůdci mechů, které zde rostou dodnes. Studie ukazuje, že mechy využívaly ke svému růstu prvky jako je vápník, hořčík, fosfor a železo ze zvětralých skalních útesů zaplavovaných vodou. Přitom způsobovaly další chemické zvětrávání povrchu Země. To mělo mimořádný dopad na globální uhlíkový cyklus a následně i na změnu klimatu. Mohlo to mít rovněž vliv na masové vymírání mořského života.
Vědci jsou přesvědčeni, že první rostliny napomohly vyplavování vápníku a hořčíku ze silikátových hornin, jako jsou žuly. Následně docházelo k odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a vytváření uhličitanů usazujících se v oceánu. Tím došlo ke snížení globální teploty zhruba o 5 °C.
Kromě toho se zvyšovalo množství fosforu a železa v oceánech, což podporovalo rozvoj zdejšího života. To nakonec vedlo k ukládání organického uhlíku na mořském dně. Toto další odstraňování uhlíku z atmosféry zvyšovalo ochlazování klimatu o další dva až tři stupně Celsia. To také mohlo mít později devastační vliv na podmořský život a vést k masivnímu vymírání.
Vědecký tým použil pro důkladné studium soudobé mechy Physcomitrella patens. Výzkumníci umístili několik kamenů – některé s rostoucím mechem, jiné bez mechu – do speciálních inkubátorů. Po dobu tří měsíců měřili vliv mechů na proces chemického zvětrávání hornin. Následně vypracovali model ke stanovení, jaké klimatické změny mohly rostliny způsobit během období Ordoviku.
Jeden z vedoucích členů týmu, profesor Tim Lenton z University of Exeter, říká: „Tato studie ukazuje, že rostliny měly silný vliv na naše podnebí. Ačkoliv rostliny stále ovlivňují pozemské klima odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry, nemohou držet krok s rychlostí současného ovlivňování klimatu lidskou činností. Ve skutečnosti by rostlinám zabralo několik miliónů roků, aby odstranily z atmosféry současné emise uhlíku.“
Profesor Liam Dolan (University of Oxford) říká: „Pro mne je nejdůležitější zprávou to, že rozšíření rostlin na pevninu – což je rozhodující okamžik v historii planety – přineslo rozsáhlé klimatické změny. Náš objev zdůraznil, že rostliny mají hlavní regulační roli při kontrole klimatu: měly ji v minulosti, mají ji dnes a zcela určitě ji budou mít i v budoucnu.“
Zdroj: http://www.exeter.ac.uk/research/news/title_176611_en.html
autor: František Martinek