Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Na rozdíl od většiny družic, které provádějí snímkování Země, nebyl v tomto případě celkový snímek složen z jednotlivých naskenovaných pásů digitálně promítnutých na model zeměkoule, ale celý disk naší planety byl zachycen na jediném snímku o velikosti 121 megapixelů. Snímek pořídila ruská meteorologická družice nové generace s názvem Elektro-L.
Podobně jako například družice NASA s názvem GOES byla i ruská družice Elektro-L navedena na geostacionární dráhu nad rovníkem, ve výšce přibližně 36 000 km nad zemským povrchem, kde obíhá kolem Země stejnou úhlovou rychlostí, jakou se pod ní otáčí planeta Země. Při pohledu z povrchu Země se zdá, že je jakoby „zavěšena“ nad jedním místem zeměkoule – na obloze se nachází stále na stejném místě.
Na rozdíl od družic NASA však ruská družice pořizuje snímky v oboru blízkého infračerveného záření, stejně tak i ve viditelném světle. Snímky poskytují detailní informace nejen o pohybu oblačnosti, ale například také o změnách vegetace. K tomu účelu je družice vybavena širokoúhlou skenovací jednotkou MSU (Multichannel Scanning Unit), která pořizuje snímky Země jednou za 30 minut, přičemž snímkuje neustále stejnou část planety v průběhu celého dne. V případě potřeby lze pořídit jeden snímek za 10 až 15 minut.
Nezmenšený obrázek pořízený družicí Elektro-L má rozlišení 1 km na jeden obrazový bod (pixel), čímž patří mezi nejdetailnější snímky Země, které pořídily meteorologické družice.
Start družice Elektron-L se uskutečnil 20. 1. 2011 pomocí nosné rakety Zenit. Jedná se o první velkou družici vyrobenou po rozpadu Sovětského svazu. Po umístění na geostacionární dráhu byla zaparkována v poloze na 76. stupni východní délky. Z této polohy pořizuje globální i lokální snímky Země, poskytuje podklady pro předpovědi počasí a analýzu podmínek v oblasti Indického oceánu, stejně tak monitoruje stav tzv. kosmického počasí – provádí měření slunečního záření a zjišťuje, jak toto záření interaguje se zemským magnetickým polem. Pro tyto účely je družice vybavena helio-fyzikálním komplexem přístrojů GGAK-E. Životnost družice o hmotnosti 1766 kg byla projektována na 10 let.
Obrázek ve větším rozlišení si můžete stáhnout například z tohoto odkazu.
Zoomovací obrázek najdete zde.
Zdroj: http://www.universetoday.com/95108/from-russia-with-love-a-singularly-stunning-image-of-earth/ a http://www.russianspaceweb.com/elektro.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí