V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Na rozdíl od většiny družic, které provádějí snímkování Země, nebyl v tomto případě celkový snímek složen z jednotlivých naskenovaných pásů digitálně promítnutých na model zeměkoule, ale celý disk naší planety byl zachycen na jediném snímku o velikosti 121 megapixelů. Snímek pořídila ruská meteorologická družice nové generace s názvem Elektro-L.
Podobně jako například družice NASA s názvem GOES byla i ruská družice Elektro-L navedena na geostacionární dráhu nad rovníkem, ve výšce přibližně 36 000 km nad zemským povrchem, kde obíhá kolem Země stejnou úhlovou rychlostí, jakou se pod ní otáčí planeta Země. Při pohledu z povrchu Země se zdá, že je jakoby „zavěšena“ nad jedním místem zeměkoule – na obloze se nachází stále na stejném místě.
Na rozdíl od družic NASA však ruská družice pořizuje snímky v oboru blízkého infračerveného záření, stejně tak i ve viditelném světle. Snímky poskytují detailní informace nejen o pohybu oblačnosti, ale například také o změnách vegetace. K tomu účelu je družice vybavena širokoúhlou skenovací jednotkou MSU (Multichannel Scanning Unit), která pořizuje snímky Země jednou za 30 minut, přičemž snímkuje neustále stejnou část planety v průběhu celého dne. V případě potřeby lze pořídit jeden snímek za 10 až 15 minut.
Nezmenšený obrázek pořízený družicí Elektro-L má rozlišení 1 km na jeden obrazový bod (pixel), čímž patří mezi nejdetailnější snímky Země, které pořídily meteorologické družice.
Start družice Elektron-L se uskutečnil 20. 1. 2011 pomocí nosné rakety Zenit. Jedná se o první velkou družici vyrobenou po rozpadu Sovětského svazu. Po umístění na geostacionární dráhu byla zaparkována v poloze na 76. stupni východní délky. Z této polohy pořizuje globální i lokální snímky Země, poskytuje podklady pro předpovědi počasí a analýzu podmínek v oblasti Indického oceánu, stejně tak monitoruje stav tzv. kosmického počasí – provádí měření slunečního záření a zjišťuje, jak toto záření interaguje se zemským magnetickým polem. Pro tyto účely je družice vybavena helio-fyzikálním komplexem přístrojů GGAK-E. Životnost družice o hmotnosti 1766 kg byla projektována na 10 let.
Obrázek ve větším rozlišení si můžete stáhnout například z tohoto odkazu.
Zoomovací obrázek najdete zde.
Zdroj: http://www.universetoday.com/95108/from-russia-with-love-a-singularly-stunning-image-of-earth/ a http://www.russianspaceweb.com/elektro.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí