Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Ze Země až k Jupiteru

Ze Země až k Jupiteru

29.08.2011

Když hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Pokud byl tento materiál vymrštěn správnou rychlostí ze správného místa na Zemi, potom se tyto úlomky mohly srazit s jinými planetami a „zasít“ život i v jiných částech Sluneční soustavy.

Na základě nových počítačových simulací použitých k analýze dynamiky těchto vyvržených úlomků a trojnásobný počet sledovaných částic ve srovnání s předchozími studiemi, vedl ke zlepšení statistiky studovaného jevu. Vědci zjistili, že tyto částice mohou doputovat nejen na planetu Venuši, na Měsíc a na Mars, ale vůbec poprvé bylo dokázáno, že se mohou dostat až k Jupiteru.

Mauricio Reyes-Ruiz, Universidad Nacional Autonoma de Mexico, publikoval společně se svými spolupracovníky studii týkající se pravděpodobnosti, s jakou se mohou částice vymrštěné ze Země v důsledku impaktu dostat na ostatní planety.

Ukázalo se, že částice vyvržené ze Země mohou doputovat až k planetě Jupiter. Kromě toho vedly jejich simulace k závěru, že počet částic vyvržených ze Země, které se srazí s Marsem, je o dva řády vyšší, než vyplývalo z dřívějších studií. Vědci dodávají, že oba výsledky mají astrobiologický význam, zejména v očekávání důkazů objevu život udržujícího prostředí na mladém Marsu či Jupiterových měsících Europa a Ganymed.

Ve své počítačové simulaci vědci analyzovali dráhy 10 242 částic vyvržených minimální rychlostí 11,2 km/s (což je potřebná úniková rychlost ze Země). Rozdílné případy kosmických srážek během existence Země vedly k vyvržení částic v širokém rozsahu rychlostí. Experimentátoři sledovali chování vyvržených částic po dobu následujících 30 000 roků, což je maximální odhadovaná doba pro přežití biologického materiálu v kosmickém prostředí.

Výpočty ukázaly, že k dosažení Marsu je potřebná rychlost vymrštění 11,62 km/s a k dosažení oběžné dráhu Jupiteru kolem Slunce 14,28 km/s. Zatímco částice vyvržené rychlostí kolem 11,2 km/s s velkou pravděpodobností spadnou zpět na Zemi, částice pohybující se rychlostí větší než 16,4 km/s mohou opustit Sluneční soustavu. Protože tyto částice tráví pouze velmi krátkou dobu ve vnitřních částech Sluneční soustavy, pravděpodobnost jejich srážky s vnitřními planetami je zanedbatelná.

Ze simulací rovněž vyplývá, že pravděpodobnost kolize částic vyvržených ze Země s jinými planetami závisí na konkrétním místě zemského povrchu, odkud byly částice do kosmického prostoru vyvrženy. Částice vymrštěné z přední polokoule Země (ve směru pohybu), které jsou statisticky mnohem pravděpodobnější, mají rovněž vyšší pravděpodobnost srážky s Marsem a Jupiterem, zatímco částice vymrštěné na „zadní“ straně zeměkoule se spíše srazí s Venuší.

Vědci rovněž poznamenávají, že celková šance částic vyvržených ze Země na srážku s jinými planetami je velmi malá. Bude nutné provést další studie k určení rozdělení rychlostí vyvržených částic prostřednictvím simulací, které budou zahrnovat ještě větší počet částic k odhadu četnosti srážek, což bude mít vyšší statistickou váhu.

Další informace (v angličtině) najdete v článku: M. Reyes-Ruiz, et al. „Dynamics of escaping Earth ejecta and their collision probability with different Solar System bodies“.

Na Zemi již byly nalezeny meteority, které mají svůj původ na Měsíci či na Marsu. Obdobně se tedy materiál ze Země mohl dostat na jiné planety.

Obrázky doplňující článek jsou pouze ilustrační.

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje