Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Zářící umírající hvězda na barevném pozadí

Zářící umírající hvězda na barevném pozadí

28.07.2010

ESO 031/10 tisková zpráva

Obdivuhodný snímek pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla zachycuje neobvyklou hvězdu WR 22 a její barevné okolí. WR 22 je velmi horká a jasná hvězda, která odfukuje svoji řídkou atmosféru do okolního prostoru milionkrát rychleji než například naše Slunce. Hvězda leží v okrajové části mlhoviny Carina, ze které vznikla.

Velmi hmotné hvězdy prožijí svůj život rychle a umírají mladé. Některé z nich září v závěrečných fázích svého života tak intenzivně, že při průchodu záření řídkou atmosférou dochází k jejímu odfukování až milionkrát rychleji než v případě klidnějších hvězd, jako je třeba naše Slunce. Tento poměrně vzácný vývojový typ horkých a hmotných hvězd nese jména dvou francouzských astronomů, kteří je jako první pozorovali v polovině 19. století: Wolf-Rayetovy hvězdy [1]. Jedním z dosud nejhmotnějších známých zástupců této kategorie je právě hvězda WR 22, primární složka dvojhvězdy s hmotností  zhruba 70 hmot slunečních. Hvězda je zachycena ve středu snímku, který byl vytvořen z jednotlivých záběrů přes červený, zelený a modrý filtr, získaných kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla (Chile).

Hvězda WR 22 se na obloze nachází ve spodní části mytologické Jásonovy lodi Argo, v jižním souhvězdí dnes známém jako Lodní kýl (Carina). Přestože se nachází plných 5 000 světelných let od nás, je na obloze za dobrých podmínek pozorovatelná pouhým okem. WR 22 je jednou z mnoha výjimečně jasných hvězd patřících k mlhovině Carina (známé též pod katalogovým označením NGC 3372), mohutné oblasti zrodu nových hvězd, jejíž okrajová část tvoří barevné pozadí tohoto snímku.

Jemné barvy bohaté tapiserie na pozadí jsou výsledkem interakce intenzivního ultrafialového záření horkých hmotných hvězd (včetně WR 22) a mohutného komplexu plynových, většinou vodíkových, oblaků, ze kterého vznikly. Střed mlhoviny se nachází mimo zorné pole snímku na levé straně, ale spatřit jej můžete například na záběru publikovaném v rámci této tiskové zprávy jako eso1031b. Oblast, ve které se nachází také pozoruhodná hvězda Eta Carinae, byla představena například v tiskové zprávě eso0905-cz.
 

Zdroj


Poznámky

[1] Wolf-Rayetovy hvězdy, další informace (anglicky)

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontaky

Richard Hook; ESO, Survey Telescopes PIO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies