Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


03.06.2024
Neformální setkání partnerů klíčového projektu Hvězdárny Valašské Meziříčí

Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.

14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Zákryt Slunce odhaluje průhlednost Saturnova prstence

Zákryt Slunce odhaluje průhlednost Saturnova prstence

16.11.2023

Doktorand z Lancasterské univerzity změřil optickou tloušťku Saturnových prstenců pomocí nové metody založené na tom, kolik slunečního světla dosáhlo kosmické sondy Cassini, když byla ve stínu prstenců. Optická tloušťka je spojena s průhledností objektu a ukazuje, jak daleko může světlo projít tímto objektem, než se pohltí nebo rozptýlí.

Mise Cassini a výzkumná spolupráce
Výzkum vedený Lancasterskou univerzitou ve spolupráci se Švédským institutem kosmické fyziky byl nedávno publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna v roce 1997 a dosáhla Saturnu v roce 2004, přičemž provedla dosud nejrozsáhlejší průzkum planety a jejích měsíců. Mise skončila v roce 2017, kdy se Cassini ponořila do atmosféry Saturnu poté, co 22krát prolétla mezi planetou a jejími prstenci.

Metodika a zjištění
George Xystouris, doktorand z Lancaster University, pod vedením Chrise Arridge analyzoval historická data z Langmuirovy sondy na palubě Cassini, což je přístroj, který měřil studenou plazmu, tj. nízkoenergetické ionty a elektrony, v magnetosféře Saturnu.

Pro svou studii se zaměřil na zatmění Slunce pozorované z kosmické sondy v období, kdy byla Cassini ve stínu Saturnu nebo hlavních prstenců. Během každého zákrytu Langmuirova sonda zaznamenala dramatické změny v datech.

George Xystouris řekl: „Protože je sonda kovová, může jí sluneční světlo poskytnout dostatek energie, aby uvolnila elektrony, kdykoliv je osvětlena. Toto je fotoelektrický jev a elektrony, které se uvolňují, jsou takzvané ´fotoelektrony´. Mohou však způsobit problémy, protože mají stejné vlastnosti jako elektrony v chladném plazmatu kolem Saturnu a neexistuje snadný způsob, jak je oddělit.“

Zaměřením na variace dat jsme si uvědomili, že souvisí s tím, kolik slunečního světla by každým prstencem mohlo projít.“ Nakonec se nám pomocí vlastností materiálu, ze kterého byla Langmuirova sonda vyrobena, a toho, jak jasné bylo Slunce ve vzdálenosti Saturnu, podařilo vypočítat změnu počtu fotoelektronů pro každý prstenec a vypočítat optickou tloušťku prstenců Saturnu.

Byl to nový a vzrušující výsledek! Použili jsme přístroj, který se používá hlavně pro měření plazmatu, což je unikátní použití Langmuirovy sondy, a naše výsledky souhlasily se studiemi, které používaly snímače s vysokým rozlišením k měření průhlednosti prstenců.“

Budoucí viditelnost Saturnových prstenců
Hlavní prstence, které se rozprostírají až do vzdálenosti 140 000 km od planety, ale mají maximální tloušťku pouze 1 km a mají při pohledu ze Země „zmizet“ do roku 2025. V tomto roce budou prstence mířit k Zemi, takže bude téměř nemožné je pozorovat. Během další fáze 29leté oběžné dráhy Saturnu se nakloní zpět k Zemi a až do roku 2032 budou nadále viditelnější a jasnější.

Profesor Mike Edmunds, prezident Královské astronomické společnosti, dodal: „Vždy je dobré vidět postgraduálního studenta zapojeného do používání přístrojů vesmírných sond neobvyklým a vynalézavým způsobem. Inovace tohoto druhu je právě to, co potřebuje astronomický výzkum – a přístup, který mnoho bývalých studentů v různých profesích uplatňuje, aby pomohli řešit světové problémy.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/unveiling-saturns-secrets-eclipses-reveal-ring-transparency/ a https://phys.org/news/2023-11-eclipses-transparency-saturn.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies