Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


30.09.2026
Vesmír není jen pro odborníky. Přijďte mezi nás!

Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.

18.09.2026
Astronomický kroužek znovu na startu

Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.

10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Záblesky gama záření odhalily, že největší struktura ve vesmíru je větší a blíže k Zemi

Záblesky gama záření odhalily, že největší struktura ve vesmíru je větší a blíže k Zemi

07.07.2025
Obrázek představuje gama záblesk vycházející
z umírající masivní hvězdy
Credit: Robert Lea

Největší struktura vesmíru, Velká zeď Hercules-Corona Borealis (Hercules-Corona Borealis Great Wall), byla již dříve kvůli své neuvěřitelně obrovské velikosti výzvou pro vysvětlení pomocí modelů vesmíru – a nyní astronomové pomocí nejsilnějších výbuchů energie ve vesmíru, záblesků gama záření (GRB), zjistili, že tato struktura je ještě větší, než si mysleli. Navíc dokonce zjistili, že části Velké zdi Hercules-Corona Borealis jsou ve skutečnosti blíže k Zemi, než se dříve předpokládalo.

Velká zeď Hercules-Corona Borealis je takzvaná „superkupa“ galaxií; je to vlákno vesmírné sítě, kolem kterého se shromáždily a vyrostly první galaxie ve vesmíru. Její název vymyslel Johndric Valdez, filipínský teenager, který touží stát se astronomem. Tento název však není příliš doslovný. Velká zeď kruhového tvaru se totiž rozprostírá nejen mezi souhvězdími Herkules a Corona Borealis, ale také v oblasti nebeské sféry od souhvězdí Pastevce po Blížence.

Velkou stěnu Hercules-Corona Borealis objevil v roce 2014 tým pod vedením Istvána Horvátha, Jona Hakkily a Zsolta Bagolyho, který také vedl tým, jenž nyní určil velikost této struktury přesněji než kdykoliv předtím. Vědci zejména zjistili, že se rozprostírá ve větším radiálním rozsahu, než se dříve počítalo. Před tímto výzkumem vědci nepoznali, že některé blízké gama záblesky jsou také součástí této masivní struktury.

Tento objev je mimořádný, protože již dříve bylo známo, že Velká zeď Hercules-Corona Borealis pokrývá oblast o rozměrech 10 miliard světelných let krát 7,2 miliardy světelných let a je tlustá téměř 1 miliardu světelných let! Pro představu, to je dost velká plocha na to, aby se do ní vešlo více než 94 000 galaxií velikosti Mléčné dráhy umístěných vedle sebe podél nejdelší strany Velké zdi, která se rozprostírá asi na 10 % celkové šířky celého pozorovatelného vesmíru.

Velká zeď Hercules-Corona Borealis podle
rozložení kvazarů
Credit: Horváth et al. 2015

„Vzhledem k tomu, že nejvzdálenější dosah Velké stěny Hercules-Corona Borealis je obtížné ověřit, nejzajímavějším zjištěním je, že její nejbližší části leží blíže k nám, než bylo dosud zjištěno,“ uvedl Jon Hakkila z Alabamské univerzity v Huntsville.

Mléčná dráha, naše domovská Galaxie, je součástí jiné superkupy s názvem Laniakea, která je se svou délkou 500 milionů světelných let trpaslíkem v porovnání s Velkou zdí Hercules-Corona Borealis. Astronomové tvrdí, že skutečný rozsah této druhé struktury není v současné době určen.

„Náš vzorek gama záblesků není dostatečně velký na to, abychom mohli stanovit lepší horní hranice maximální velikosti Velké stěny Hercules-Corona Borealis, než jaké máme k dispozici,“ řekl Hakkila. „Pravděpodobně však sahá dále než 10 miliard světelných let, které jsme dříve určili. Je větší než velikost většiny všeho, s čím by se dala srovnávat.“

Jak lze záblesky gama využít k měření vzdáleností
GRB byly klíčem k objevu Velké stěny Hercules-Corona Borealis v roce 2014, a také k nedávnému hlubšímu výzkumu této rozsáhlé vesmírné struktury. Předpokládá se, že dva různé typy GRB, které jsou považovány za nejsvítivější a nejenergetičtější exploze ve vesmíru, pocházejí ze dvou mechanismů vzniku černých děr s hvězdnou hmotností, vysvětlil Hakkila.

GRB s dlouhou dobou trvání, což jsou výbuchy vysokoenergetického záření gama trvající déle než dvě sekundy, vznikají při kolapsu jádra masivních hvězd, který vede k explozi supernovy. Krátkodobé GRB naopak pravděpodobně vznikají při srážce a splynutí dvou ultrahustých hvězdných zbytků, tzv. neutronových hvězd v soustavách dvojhvězd.

„V obou případech je obrovská energie vzniklá při kolapsu hvězdného systému vyvržena ve formě relativistických částicových výtrysků. Částice reagují za vzniku gama a rentgenového záření,“ uvedl Hakkila. „Záblesky gama záření lze pozorovat na neuvěřitelně velké vzdálenosti, protože jsou velmi svítivé.“

Hakkila říká, že vzhledem k tomu, že záblesky gama záření souvisejí s umíráním hvězd nebo se srážkou dvou „mrtvých“ hvězd, a protože hvězdy se nacházejí v galaxiích, mohou záblesky gama záření sloužit také jako měřítko toho, kde se galaxie nacházejí. Vzhledem k tomu, jak jsou jasné, mohou GRB indikovat přítomnost galaxie, i když je sama galaxie příliš slabá na to, aby byla vidět. „Obrovská jasnost gama záblesků umožňuje, aby se staly ukazatelem toho, kde se ve vesmíru nachází hmota,“ řekl Hakkila.

Je Velká zeď „příliš velká“ pro kosmologii?
Důvod, proč jsou struktury jako Velká zeď Hercules-Corona Borealis pro vědce tak matoucí, částečně souvisí s kosmologickým principem, na němž je založena většina modelů vesmíru. Kosmologický princip předpokládá, že vesmír je ve velkých měřítkách homogenní a izotropní, což znamená, že by měl ve všech směrech vypadat stejně. Sledování rozložení hmoty pomocí GRB však ukazuje, že tomu tak není.

„Je překvapivé, že shlukování gama záblesků je mnohem výraznější na severní galaktické obloze než na jižní,“ vysvětlil Hakkila. Ve svém novém článku Hakkila a jeho kolegové tvrdí, že podle kosmologického principu by jakákoliv vesmírná struktura větší než 1,2 miliardy světelných let neměla mít ve vesmíru starém 13,8 miliardy let dostatek času na to, aby se zformovala, pokud je rozložení hmoty homogenní a izotropní.

Jako rozsáhlá struktura galaxií o délce asi 10 miliard světelných let (jak naznačují hustá seskupení GRB směrem k severozápadní oblasti nebeské sféry) Velká zeď Hercules-Corona Borealis tedy rozhodně zpochybňuje kosmologický princip. „Některé teoretické kosmologické modely dokáží takto velké struktury vysvětlit, zatímco jiné nikoliv,“ dodal Hakkila. „Vědci stále neví, co to všechno znamená.“

Tým dospěl k novému odhadu velikosti Velké stěny Hercules-Corona Borealis na základě databáze 542 GRB, která vznikla z pozorování shromážděných do roku 2018 převážně pomocí vesmírného dalekohledu NASA Fermi Gamma-ray Space Telescope a observatoře Neila Gehlse Swift. Záblesky gama záření jsou užitečným nástrojem měření v kosmologii – s několika výhradami. Hlavní z nich je, že k vyvození smysluplných závěrů o rozložení GRB je zapotřebí pozorování nesmírně velkého počtu záblesků.

Zdroj: https://www.space.com/the-universe/gamma-ray-bursts-reveal-largest-structure-in-the-universe-is-bigger-and-closer-to-earth-than-we-knew-the-jury-is-still-out-on-what-it-all-means

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz