Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.
Uran je sedmá planeta od Slunce, která obíhá ve vzdálenosti asi 2,9 miliardy kilometrů. První planeta nalezená pomocí dalekohledu byla objevena v roce 1781 britským astronomem německého původu Williamem Herschelem.
Jeden den na Uranu trvá asi 17 hodin. Planeta oběhne kolem Slunce za 84 pozemských roků. Uran má třetí největší průměr ve Sluneční soustavě a je obklopen 13 slabými prstenci a 27 měsíci. V oboru viditelného světla, jak jej viděla kosmická sonda Voyager 2 v 80. letech minulého století, se Uran jevil jako klidná, pevná světle modrá koule. V oboru infračervených vlnových délek Webbův teleskop odhaluje zvláštní a dynamický ledový svět plný vzrušujících atmosférických útvarů.
„Jedním z nejpozoruhodnějších z nich je sezónní severní polární oblak planety,“ uvedli v prohlášení astronomové Webbova teleskopu. „Ve srovnání s fotografií z Webbova teleskopu ze začátku tohoto roku jsou některé detaily čepičky na těchto novějších snímcích lépe vidět. Mezi ně patří světlá, bílá vnitřní čepička a tmavý pruh ve spodní části polární čepičky směrem k nižším planetárním šířkám.“
„Několik jasných bouří lze také vidět poblíž a pod jižní hranicí polární čepičky,“ uvedli dále vědci. „Počet těchto bouří a jak často a kde se objevují v atmosféře Uranu, může být způsobeno kombinací sezónních a meteorologických vlivů.“
„Zdá se, že polární čepička je výraznější, když pól planety začíná směřovat ke Slunci; když se blíží slunovrat a dostává tedy více slunečního světla.“ Uran dosáhne svého dalšího slunovratu v roce 2028 a astronomové dychtivě sledují jakékoli možné změny ve struktuře těchto útvarů. Webbův teleskop pomůže rozluštit sezónní a meteorologické efekty, které ovlivňují bouře na Uranu, což je zásadní pro pomoc astronomům porozumět složité atmosféře planety.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-images-uranus-rings-moons-12541.html a https://scitechdaily.com/infrared-insights-webbs-revolutionary-view-of-uranuss-hidden-rings/
autor: František Martinek