Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Tým evropských astronomů zjistil, že prachové částice v okolí hvězdy se spojují již před tím, než mateřská hvězda zcela „dospěje“. Spojování (slepování) prachových částic je prvním krokem při vzniku nových planet. Astronomové z Nizozemí, Švédska a Dánska o svém objevu publikovali článek v časopise Nature Astronomy.
TMC1A je stále se vyvíjející protohvězdou. Červeně zbarvená oblast obsahuje mnoho prachových částic. Zelená a modrá barva představují přítomnost oxidu uhelnatého. Nepřítomnost zelené a modré barvy ve vnitřní oblasti znamená, že v mladém protoplanetárním disku již „vyrostla“ prachová zrnka milimetrových rozměrů.
V posledních letech astronomové objevili početné planetární soustavy u jiných hvězd než Slunce. Téměř u každé hvězdy je vysoká pravděpodobnost, že vlastní alespoň jednu obíhající planetu. Jedna z hlavních otázek se soustřeďuje na to, jak planetární soustavy vznikají a jak tyto procesy vedou k pozorované rozmanitosti (diverzitě) planet v jejich počtu a hmotnostech. Výsledky Evropského výzkumného projektu napovídají, že vznik planet začíná ve velmi rané fázi vzniku hvězd.
Astronomové využili ke svému objevu pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). ALMA se skládá z 66 propojených radioteleskopů na ploše o průměru 16 km. Nachází se v oblasti chilské pouště Atacama, ve výšce 5 000 metrů nad mořem. Vědci namířili teleskop na zdroj TMC1A, což je mladá, ještě se vyvíjející hvězda v souhvězdí Býka.
Astronomové zaregistrovali pozoruhodně malou intenzitu záření oxidu uhelnatého v oblasti tvaru disku v blízkém okolí velmi mladé hvězdy (asi 100 000 let). Měli podezření na to, že záření je blokováno velkými prachovými částicemi. Na základě počítačových modelů mohli prokázat, že skutečně prachové částice v mladém protoplanetárním disku pravděpodobně zvětšily svoji velikost z tisíciny milimetru na milimetrové rozměry.
Daniel Harsono, hlavní vědecký pracovník z Leiden University v Nizozemí vysvětluje, proč je to tak překvapující: „Výsledky pozorování ukazují, že planety se již začínají formovat v okamžiku, kdy se mateřská hvězda stále ještě vyvíjí. V této době hvězda obsahuje pouze polovinu až tři čtvrtiny své konečné hmotnosti. A to je nové zjištění.“
Per Bjerkeli (Chalmers University, Švédsko) zdůrazňuje význam časného růstu prachových zrníček: „Může to vysvětlovat vznik obřích planet, které jsou srovnatelné s Jupiterem či Saturnem ve Sluneční soustavě. Pouze mladé protoplanetární disky obsahují dostatečné množství materiálu pro vznik obřích planet.“
Spolupracovník Matthijs van der Wiel (ASTRON, Netherlands Institute for Radio Astronomy) je potěšen tímto jasným a jednoznačným pozorováním. „Že se tyto částice zpočátku zvětšují, může být pochopitelně výjimka. Možná je tento mladý disk velmi nestandardní.“
Do budoucna chtějí astronomové pátrat po signálech prozrazujících vznik planet podobným způsobem v okolí jiných protohvězd. Nakonec se vědci chtějí dozvědět mnohem více o vzniku planet.
Zdroj: https://phys.org/news/2018-06-planet-formation-star-maturity.html a
http://www.astronomie.nl/#!/index/_detail/gli/planet-formation-starts-star-reaches-maturity/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí